Domů     Z dějin dálnic na českém území: Tenhle příběh neznáte!
Z dějin dálnic na českém území: Tenhle příběh neznáte!
25.10.2016

Historie silnic ve středoevropském prostoru není tak dávná, jak by se snad mohlo na první pohled zdát. Teprve až v 18. století se v našem regionu započalo se stavbou pozemního spojení s pevným kamenným podložím a v šíři, která umožňovala i pohyb v protisměru.

Myšlenka takových cest k nám přišla přes Německo z Francie. Se stavbou nových komunikačních spojení došlo i k lepšímu poznávání okolního i vzdálenějšího světa.

Myšlenka stavby autostrád nemohla neproniknout ani do meziválečné Československé republiky.

Ve 20. a zejména 30. letech minulého století vzniklo hned několik projektů, jejichž společným rysem bylo vedení dálničního tahu od nejzápadnější výspy Československa až po Podkarpatskou Rus.

První konkrétní myšlenky postavit silnici napříč naší republikou se objevily v roce 1935. Šlo o projekt „Národní silnice Plzeň – Košice“. Zajímavé je, že podle návrhu se dálnice měla vyhýbat velkým městům jako je Praha nebo Bratislava.

reklama

Známý je návrh silniční komunikace z pera Jana Antonína Bati (1898 – 1965). Trasa měla začít v Chebu a její cíl byl na rumunských hranicích ve Velkém Bočkově; tehdy ještě Československo sousedilo s Rumunskem.

I Baťovy dálniční plány míjely velká městská centra, zato se velmi přiblížily ke Zlínu.

Mnichovská dohoda podepsána 30. září 1938 však tyto plány zhatila. V polovině října předložil Zemský úřad v Praze návrh zcela nového vedení magistrály Praha – Jihlava a okruhu kolem Prahy.

Začátkem listopadu je pak rozhodnuto o vypracování generálního i detailních projektů magistrály na trase Praha – Jihlava – Brno – Zlín – slovenská hranice. Na českém území se začalo stavět v prosinci 1938. Ovšem pod taktovkou Berlína.

V německém záboru Sudet totiž odstartovala montáž dálnice Streitau (v Bavorsku) – Cheb – Karlovy Vary – Lovosice – Česká Lípa – Liberec – Görlitz (v Sasku). Válka však později veškeré práce zastavila.

Když po Mnichovu byla ČSR vydána Hitlerovi na milost a nemilost, vůdce si vymýšlel všelijaké způsoby, jak republiku ponížit. Jedním z nacistických nápadů byla výstavba exteritoriální dálnice Vídeň – Vratislav. Tato tzv.

Hitlerova dálnice přetínala Československo na Moravě a v severovýchodních Čechách. Dlouhá měla být 380 kilometrů. Nakonec bylo rozestavěno 83 kilometrů. Jak však takovou rychlostní komunikace správně česky pojmenovat?

„Při započetí přípravných prací „autostrády“ je třeba zavésti vhodný český název pro tento pojem,“ píše se ve vyjádření Generálního ředitelství stavby dálnic (GŘSD) z 15. listopadu 1938. „Základním a nesporným hlavním rysem myšleného pojmu je uskutečnění dopravy dálné nebo dálkové.

Navrhujeme proto, aby obdobně slovům silnice či železnice bylo zavedeno slovo dálnice.“ Nu a česká dálnice byla na světě, byť vznikla v době ne příliš veselé.

Již v době, kdy se nad Pražským hradem vznáší pařát orlice ověnčené hákovým křížem, je zahájena výstavba dálnice Praha – Brno – slovenská hranice. K prvnímu slavnostnímu výkopu dojde 2. května 1939 u Průhonic. Termín odevzdání dálnice do provozu? Neuvěřitelný:

31. říjen 1940. V srpnu 1939 jsou stavební práce v plném proudu na sedmi stavebních dílech trasy Praha – Jihlava a na jednom dílu trasy Zástřižly – slovenská hranice. Zároveň se rozjíždějí průzkumné práce pro plánované silniční spojení mezi Prahou a Plzní.

V roce 1940 byly zpracovány podrobné plány, přičemž představa z roku 1939 počítala s počátkem výstavby v letech 1941 a 1942. Zároveň se v projektantských kancelářích objevují návrhy na dálnici Praha – Lovosice, která je téměř totožná s dnešní D8. Připravují se i studie pro tahy z Prahy směrem k Náchodu a do Českých Budějovic.

Není bez zajímavosti, že ne všechny části českých dálnic byly plánovány s betonovým hladkým povrchem. Asi na třetině všech komunikací měla být položena dlažba.

No, české řidičky a řidiči jsou na dálnicích zvyklí jezdit i třeba po panelech, takže by je to asi ani nepřekvapilo. Vraťme se však ještě do neveselých válečných let. Brzy se objevují první komplikace.

Ocel je v první řadě potřeba pro výrobu zbraní, nikoliv jako výstuž do vozovek. Do konce roku 1941 Německo zatím stále vítězí, ale ekonomické obtíže se projevují. Koncem léta toho roku dochází k omezování dálničních prací;

pracovní síla je potřebná především ve zbrojovkách. V dubnu 1942 se pak výstavba dálnic na českém území definitivně zastavuje.

Po obnovení Československé republiky v roce 1945 se na našem území nacházejí tři nedokončené dálnice v úhrnné délce 188 km.

Kromě dálnice Praha – Brno – slovenská hranice, s celkovou délkou rozestavěných úseků 77 km, je to dálnice z bývalého německého města Breslau (nyní však již polské Wroclawi) do opět rakouské Vídně, souvisle rozestavěná mezi obcemi Městečko Trnávka u Moravské Třebové a Ledce u Rajhradu u Brna v délce 83 km a „sudetská dálnice“, jejíž rozpracované úseky u Chebu a Liberce dohromady dávají délku asi 28 kilometrů.

Vláda odmítne pokračovat na stavbách „německých“ dálnic. Ale tah mezi Prahou a Slovenskem by dostavěn měl být. Tyto práce v jednom ze svých dekretů zmiňuje i prezident Edvard Beneš (1884-1948).

Budování autostrád tak pokračuje, jenže bolševický puč z února 1948 a tzv. znárodnění stavebních společností mu zasadí další ránu.

Nová vláda se na příkaz Moskvy soustředí na těžký a zbrojařský průmysl a v roce 1950 jsou československé dálniční systémy na dlouhou dobu odpískány.

Až v 60. letech minulého století donutil nárůst individuální silniční dopravy vládní místa ke změně strategie. Je opět rozhodnuto o znovuobnovení prací na dálnici Praha – Brno – Bratislava.

Výstavba dálnice D1 odstartuje 8. 9. 1967 za necelé čtyři roky je otevřen vůbec první dálniční úsek u nás, a to mezi Prahou a Mirošovicemi. Souvislý dálniční tah mezi Brnem a Prahou je dokončen 8. 11. 1980, kdy se jako poslední staví část dálnice u Humpolce.

Její trasa z většiny kopírovala plány a využila i rozestavěné části z 40. let minulého století. V současnosti je celková délka dálnic v České republice 1213 kilometrů.

Nynější výstavba je spojena s mnoha problémy, především s malým respektem k životnímu prostředí a také s financováním. Vždyť kilometr české dálnice je třikrát dražší než stejně dlouhý úsek v terénně náročných Alpách. To je však poněkud jiná kapitola…

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Plastové lžičky jako z filmu Pelíšky: Materiál, který dobývá svět, ale v horké kávě má namále
Najdeme je prakticky všude. Plastové lžičky.  V kuchyni, koupelně, autě, nemocnici i v moři. Umělá hmota se stává jedním z největších vynálezů moderní civilizace, ale také její pořádnou ekologickou noční můrou. Jejich historie přitom začíná v době, kdy ještě nikdo netuší, že jednou bude plastová lžička symbolem české filmové nostalgie a že některé umělohmotné výrobky […]
Historie
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Historie
Slavné pochoutky, které vznikly náhodou I.
Když se zakousnete do sušenky s čokoládou anebo chroupete nachos, nejspíš vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, kde a proč vlastně vznikly. U mnoha známých pokrmů zafungovalo umění improvizace, u jiných zapracoval čas a u dalších třeba jen vnější vlivy… U mnohých jídel platí, že za jejich skvělou chutí a všeobecnou oblíbeností stojí zručný kuchař, […]
Historie
Když před soudem stojí mrtvý papež! Doslova
Svět je v devátém století rozhárané místo. Na troskách antické říše vrůstají nová království. Jenže i ta se rozpadají a o zbytky se perou nové státní útvary. Spory mezi Západořímskou a Východořímskou říší otřásají i Římem a papežům jde najednou víc o politiku než o víru. Šikovným politikem je i Formosus (asi 816–896). Straní vládcům z východní […]
věda a technika
Stavbu dálnice D1 zastavila válka. V krajině zůstaly opuštěné mosty
Dnes po ní denně projíždějí desetitisíce automobilů, její jméno ale provází příběh plný velkolepých plánů, válečných přerušení, technických překážek i pozoruhodných stavebních kuriozit. Dálnice D1 totiž nevzniká až v šedesátých letech, jak si možná mnozí myslí. Její historie se začíná psát už za první republiky. Některé její části čekají na dokončení desítky let! Píše se […]
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám. […]
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz