Holandský optik Hans Lippershey se v roce 1608 dívá oknem pomocí dvou čoček. Zjišťuje, že kohout na věži kostela je najednou mnohem větší. Čočky umístí do trubky a v listopadu předvede svůj nápad veřejnosti. Jenže nikdo pořádně neví, co s tím.
Teprve když novinku vezme do ruky astronom Galileo Galilei, začnou se dít věci…
Toskánský astronom Galileo Galilei (1564 – 1642) stráví vylepšováním přístroje celý dlouhý rok. Má velký úspěch, podaří se mu dokonce 8krát zvětšit jeho výkon. Na podzim roku 1609 svůj zdokonalený vynález konečně namíří přímo ke hvězdám.
Lidstvu se splní dávná touha, má šanci pohlédnout do nebeských výšin… Galileovi to ale stále nestačí, chce jít ještě mnohem dál – brzy předvádí další, nový model dalekohledu s 30krát vyšším výkonem proti původnímu modelu.
Nebe je na dosah
Dosud známá nebeská tělesa si teď lidé mohou prohlížet podrobně. A je vidět i mnohem víc. Galileo si všimne, že Mléčná dráha, považovaná zatím jenom za neidentifikovatelný mrak, se skládá z obrovského množství hvězd.
Objeví také skvrny na Slunci, úspěšně pozoruje čtyři Jupiterovy měsíce, prstence planety Saturn a spatří i jednotlivé fáze planety Venuše a hory na Měsíci.
Oslepl kvůli výzkumu
Galileův dalekohled tvoří soustava dvou čoček – rozptylky a spojky. Bohužel, Galileovi se jeho objev a pozorování staly osudným. Tenkrát vůbec netušil, jak nebezpečné je dívat se optickou soustavou přímo na Slunce, což se mu vymstilo.
Nakonec díky své zvídavosti oslepl. Přesto pozorováním potvrdil, že Země se otáčí kolem své osy a zároveň kolem Slunce.
Jak naštvat církev
Ačkoli byl Galileo věřícím katolíkem, svými nekonvenčními názory pobuřoval církevní představitele, kteří si mysleli, že Země je středem vesmíru. Jeho tvrzení, že je to jinak, nedokázali pochopit.
Při inkvizičním procesu v roce 1633 je proto odsouzen do žaláře, který mu kvůli vysokému věku nakonec změní na domácí vězení. Umírá ve své vile v Arcetri nedaleko Florencie.
