Kyber-teroristé anebo ochránci svobody celosvětové sítě? Těžko říct.
Tajemná skupina hackerských aktivistů skrytá za maskou Guye Fawkese operuje ve vodách internetu od roku 2003. Během let se z uskupení záškodníků a komediantů stává organizací, jejíž hrozby berou vážně i politické entity.
O to více, že nikdo neví přesně o co jí jde, kdo ji vede a jaké jsou její reálné možnosti.
Novinářka časopisu Forbes, Parmy Olsonová, autorka knihy We Are Anonymous, spojuje první krůčky skupiny s veřejně přístupným obrazovým fórem 4chan.
Každý uživatel, který na něm přidá příspěvek, aniž zadal nějakou přezdívku, je systémem automaticky označen jako „Anonymní“ (tedy v angl. Anonymous).
Toho návštěvníci využívají a v průběhu času se někdy žertem, někdy cíleně začínají vydávat za jediného uživatele s tisícem tváří.
Do obecného povědomí se hnutí dostává ve spojitosti s protesty proti kontroverzním anti-pirátským dohodám SOPA a mezinárodní ACTA (Obchodní dohoda proti padělatelství), kterou Evropský parlament po nátlaku veřejnosti zamítá v roce 2012. Tím však jejich aktivity rozhodně nekončí.
Prachu cent, prachu cent, měl rozmetat parlament
Maska Guye Fawkese, pod kterou příslušníci hnutí vystupují, pochází z dystopického komiksu britského spisovatele Alana Moora (*1953) V jako Vendeta.
V něm takto maskovaný hrdina neváhá obětovat sám sebe i jiné pro svržení fašistické vlády fiktivní Velké Británie.
Inspiraci čerpá z někdejšího záměru skutečného Guye Fawkese (1570-1606), který měl v úmyslu vyhodit do povětří britský parlament a zabít tak krále Jakuba I. Stuarta (1566-1625).
Ačkoliv se skupina o žádný teroristický kousek nikdy nepokusila, fawkesovy masky patří do jejich ikonografie už dlouhá léta.
Konkrétně od protestů proti lživým praktikám Scientologické církve v roce 2008, kdy někteří příslušníci Anonymous vycházejí do ulic k otevřené demonstraci, halíce vlastní tváře právě touto maskou.
Z Moorova komiksu nakonec citují i v tom málu, které tvoří jejich oficiální stanovy: „Anonymous jsou myšlenka… a myšlenky jsou neprůstřelné.“
Filosofie davu
Pravá filosofie hnutí nebyla nikdy zcela jasně deklarována, v jeho krocích lze však číst jisté vzorce. Základním předpokladem se zdá být ochrana svobody celosvětové sítě a otevřený boj proti jakékoliv kontrole zvenčí ať už z vládních či jiných iniciativ.
Ale ne pokaždé, jak dokládá třeba vyhlášení války teroristům po útocích Pařížských útocích v tomto roce. Základním předpokladem hnutí je, že se k němu může přidat kdokoliv, což jakoukoliv celkovou koordinaci téměř vylučuje.
Anonymous s největší pravděpodobností nemají pevnou a centralizovanou strukturu vedení, ale jen několik názorových vůdců, kteří občas organizují větší akce.
Vypečené žerty
Motivace zásahů a útoků se proto různí.
Některé mají silný anarchistický podtext (útoky na servery vlád a politických stran v reakcích na kontroverzní chování, včetně hacknutí webu CIA), jiné jsou v zásadě vypečenými žerty (zmíněný útok na scientologickou pseudo-církev).
Jak vysvětluje antropoložka Gabriella Colemanová: „Je těžké, ne-li nemožné odhadnout motivace a záměry tisíců příslušníků tohoto hnutí, ze samé jeho podstaty. Většina své názory nikde nezveřejňuje ani o nich nediskutuje, jenom koná.“
Jak to dělají
Oblíbený způsob napadání cílových serverů většinou není skutečné nabourání do zdrojového kódu, jak si hackování představujeme z filmů, ale mnohem primitivnější metoda, tzv. DDoS útok. DDoS (z angl.
Distributed Denial of Service) znamená, že k napadané stránce naráz připojí větší počet klientů, než kolik je schopna zprocesovat, což vede ke zpomalení fungování nebo rovnou k jejímu pádu.
Majitelé počítačů vykonávajících tento útok o tom ani nemusí vědět, stačí vhodně schovaný malware, který práci odbude sám.
Tímto způsobem došlo například k napadení serverů Ochranného svazu autorského v roce 2012. Anonymous se neomezují pouze na americkou půdu, ale operují prostřednictvím nezávislých buněk po celém světě.
A ať už je považujeme za kyber-teroristy anebo novodobé Robiny Hoody, v jedné věci se nechvástají. Nikdo je nedokáže zastavit.
