Domů     Hitler jako otec německých dálnic? Jen obyčejný mýtus!
Hitler jako otec německých dálnic? Jen obyčejný mýtus!
17.5.2016

„Tak budou vypadat silnice budoucnosti,“ pravil jednoho dne Konrád Adenauer (1876 – 1967). Bylo to 6. srpna 1932 a Adenauer ještě zdaleka nebyl západoněmeckým kancléřem.

reklama

Tehdy byl primátorem Kolína nad Rýnem a rozhodně netušil, že za půl roku Německo ovládnou nacisté a on sám jako nepřítel nového režimu skončí v koncentračním táboře.

Svá slova pronesl při příležitosti otevření první německé autostrády, která vedla z Kolína nad Rýnem do Bonnu. Jak je tedy patrné, nikoliv Hitler byl otcem německých dálnic, ty se začaly stavět ještě za demokratické Výmarské republiky.

První krátká, asi desetikilometrová bezkřižovatková silnice sice vznikla už v roce 1921 v severní části Berlína, ale za klasickou dálnici považována nebývá. Tou je italská autostráda vedoucí mezi Milánem a Varese na severu Itálie.

Speciální rychlostní komunikace byla dokončena v roce 1924. Výstavba první německé dálnice odstartovala až v roce 1929 a trvala tři roky. Směry na dálnici ještě nebyly odděleny tak, jak jsme zvyklí dnes.

reklama

Drzejší řidiči toho využívali a předjížděli skrze pruhy, které patřily do protisměru. Při stavbě byla navíc minimálně použita mechanizace. Tisíce nezaměstnaných potřebovaly práci, a tak bagry tentokrát ustoupily lidem.

Od roku 1933 skutečně dochází k zesílené výstavbě dálnic v Německu. Ovšem tyto autostrády byly naplánovány mnohem dříve, než Hitler vůbec tušil, že nějaké dálnice existují. Často se říká, že výstavbou dálnic dal Hitler Němcům práci.

Ale on jen přišel k hotovému, protože za tímto účelem plánovaly výstavbu dálnic už demokratické vlády. A to v době, kdy Hitlerova strana NSDAP veškeré podobné projekty v parlamentu blokovala. Propaganda ovšem udělala své.

Když 19. května 1935 führer slavnostně otevřel první úsek „své“ dálnice mezi Frankfurtem nad Mohanem a Darmstadtem, nemohly u toho chybět filmové štáby. Tak se zrodil jeden nepravdivý mýtus o moderně uvažujícím Hitlerovi.

Kaprál z Braunau, jak se Hitlerovi kvůli jeho rodišti někdy říká, o dálnicích nanejvýš uvažoval jen v tom smyslu, že ulehčí přesun vojsk. Ale ve 30. letech minulého století je využíval málokdo.

„Německé autostrády jsou sice skvělé, ale není moc Němců, kteří by je využili,“ podotkl při své návštěvě Německa pozdější americký prezident John F. Kennedy (1917 – 1963).

Nacisté slibovali, že výstavba těchto moderních silničních komunikací dá práci 600 000 Němců. Tohoto čísla se však nikdy nedosáhlo, dálnice daly práci nanejvýš 125 000 lidem. A nepřekvapí ani, jakým způsobem byly veškeré projekty financovány. Němečtí dělníci si totiž dálnice vlastně zaplatili ze svého.

Hitler se nerozpakoval sebrat 4,5 miliardy říšských marek z fondu prostředků pojištění v nezaměstnanosti. Navíc říšské dálnice zůstaly na velké většině míst nedostavěné.

Dostavěly je až poválečné vlády, v jejichž čele nestál nikdo jiný než v úvodu zmiňovaný Konrad Adenauer.

reklama
Foto: wikipedia, dachaukz.blogspot, reddit, lagis-hessen
Související články
Historie
Mlsné prase málem vyvolalo válku mezi USA a Británií
Představte si, že vám soused vleze na zahradu, začne vám okusovat zeleninu a vy ho v návalu vzteku zastřelíte. Normální sousedská hádka? Možná. Jenže se píše rok 1859, zahrada leží na území, o které se přou Spojené státy a Velká Británie, a zastřelené zvíře patří mocné britské společnosti, může z toho být mezinárodní krize. Přesně […]
Historie
Vyhodíš ho oknem, vrátí se ti dveřmi! Tři pražské defenestrace
Ocitá se v patové situaci. Vpředu na něj zívá prostorné okno a pod ním nabroušené zbraně rozvášněného davu. V zádech ho motivují ke skoku zástupci vzbouřenců. A právě ti ho nakonec dotáhnou k oknu a hodí vstříc tragickému osudu. Pivo, hokej, Švejk a nebo třeba kontaktní čočky. Češi prorazí ve světě s celou řadou věcí a do výčtu […]
Historie
HMS Victory: Loď jako bitevní kronika
Staletí vzdoruje času, přečkala bitvy, bouře i hrozbu zániku. Britská válečná loď HMS Victory se stává symbolem námořní slávy a dodnes připomíná dobu, kdy o osudu říší rozhodují dřevěné koráby, odvaha námořníků, vítr v plachtách a přesná palba děl. Každá loď jednou doslouží. Některé skončí na dně moře, jiné jsou rozebrány na dřevo. Jen málokteré […]
Historie
Kam s ním? Historie svozu odpadu
Babička se ptá vnoučka, co by chtěl za povolání. Volba je jednoduchá: Policajt. Nebo Kosmonaut. Kovboj! Rytíř Jedi! Ale nakonec to vyhraje zase popelář. Frajer, co jezdí s parádním velkým autem a navíc, a to je nejvíc cool, může jezdit na stupátku! A popeláři jsou frajeři už od roku 1785. Z toho roku pochází nejstarší doklad […]
reklama
casopis
záhady a tajemství
Mýtus o milosrdném diktátorovi padl: Franco předal tajný seznam Židů nacistům
Generál Francisco Franco vládl Španělsku až do sedmdesátých let minulého století. Navzdory autokratické vládě v domovské zemi se snažil na mezinárodní scéně vystupovat jako pragmatický politik. Dlouhá desetiletí se o něm vytvářel i mýtus, že v době holocaustu za druhé světové války chránil židovskou komunitu na území Španělska. Tak dlouho se chodí se džbánem k řece […]
Tajemství hanzovního přístavu: Proč je Rostock posedlý magickými sedmičkami?
Rostock je bývalé hanzovní město, které najdeme v severním Německu. Důležitý obchodní přístav je spojený s legendou o magických sedmičkách. O co se jedná? Číslo 7 mělo mít ve středověku významnou symbolickou funkci. Sídlo, jež se vhodným způsobem identifikovalo s číslem 7, mělo požívat Boží ochrany. V Rostocku je magie sedmiček označována jako „Rostocker Sieben“. Stala se součástí tamní městské kultury. I […]
Ostrov hrůzy u Dubrovníku: Proč jeho cena na realitním trhu strmě padá?
V roce 1944 připlouvá k pobřeží ostrova Daksa u Dubrovníku loď. Hned, jak utichly její motory, započaly hrůzné události, které rezonují v tomto regionu i v současnosti. Co se zde stalo?  Daksa je pro Dubrovník jeho nejbližší ostrov. V minulosti byl využit jako lokalita pro umístění majáku. Klid a spiritualita, které na tomto malém kousku souše […]
Démon našich vod: Proč je lepší nechat bílého sumce na pokoji?
Obří bílé tělo stoupá k hladině a okolní příroda utichá. Démon, strážce, duch vodního světa na nás milostivě okem spočinul. Raději ho nerušte. V evropské mytologii a folklóru je bílý sumec zjevením, které vyžaduje respekt. Albinismus je vzácná genetická porucha ztráty pigmentu. Výsledkem je jedinec, který se výrazně odlišuje od ostatních svého druhu. Když se k tomu […]
svět zločinu
Falešné paměti Bruna Dössekkera: Byl jsem vyměněn!
Nacistický voják smýkne mužem o zeď omšelé uličky. Sledují ho při tom dvě dětské oči. Maličký chlapec se neodváží ani zakřičet. Až si bude vzpomínky rekapitulovat, dojde k závěru, že onen muž byl jeho otcem. Mezitím míří do koncentračních táborů další transporty. Přeplněné nákladní vagony se chlapci zatím vyhnou. Se starším bratrem se ukrývají na […]
Podvodnice Alicia Headová: Lež o 11. září ji vynese na vrchol
Všude je kouř. Alicia Esteve Headová (*1973) se plazí v 78. patře po podlaze Jižní věže. Je 11. září 2001. Teroristický útok na Světové obchodní centrum, konkrétně WTC 2, v místě nárazu letadla a patrech nad ním, přežije dohromady pouhých 19 lidí. Podle svých slov je Alicia mezi nimi. Oheň jí ožehne ruku, až na […]
Pět podivných vražd: Kdo měl spadeno na švédského premiéra i filmovou celebritu?
Arcibiskup ze San Salvadoru Óscar Romero (1917–1980) je konzervativec, který ostře kritizuje porušování lidských práv v Salvadoru – státečku v Latinské Americe. To ho bude stát krk. Pachatel, stejně jako v dalších čtyřech případech, je dodnes neznámý… Vymezuje se proti řádění armády i provládních eskader smrti. Romero nešetří ani USA, které režim podporují. Během mše 24. dubna 1980, kterou slouží […]
James Whitey Bulger: Práskač, co šel po práskačích
Dlouhé roky se v USA drží mezi desítkou nejhledanějších mužů a dopracuje to až na číslo dvě – hned po Usámovi bin Ládinovi (1957–2011). To je James „Whitey“ Bulger (1929–2018) viněný ze spoluúčasti na 19 vraždách, vydírání a lichvy. A samozřejmě, krom toho je ještě drogový dealer, který neváhá odstranit z cesty všechny práskače, zatímco […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz