V říjnu 2015 v Yellowstonském národním parku doslova pukla země. Trhlina v zemské kůře dlouhá téměř 700 metrů a v některých místech až 45 metrů široká vzbudila velké obavy, protože právě zde dřímá v podzemí ohromný supervulkán.

Není puklina signálem blížícího se výbuchu, který by mohl vyhladit lidskou civilizaci?

Časovaná bomba

Pod Yellowstonským národním parkem leží v hloubce několika kilometrů doslova časovaná bomba, jde o jezero magmatu dlouhé skoro 90 kilometrů a široké téměř 30 kilometrů. Podle odhadu vědců je v něm 200 až 600 kilometrů krychlových lávy.

„Pokud víme, nic tak velkého dosud zmapováno nebylo,“ řekl americký seismolog z univerzity v Utahu Jamie Farrell. Tento supervulkán explodoval v historii už třikrát, vždy zhruba po 600 000 letech.

První erupce nastala před 2 100 000 lety, další před 1 300 000 lety a poslední před 640 000 lety. I proto je podle některých názorů nový masivní výbuch už dlouho na spadnutí.

Magma nadzvedává zemi

Aktivita vulkánu v Yellowstone se přesto zatím nijak zvlášť nemění. Od roku 2001 je vulkán pod nepřetržitým dohledem vědců z Yellowstonské vulkanologické observatoře. Pomocí seismografů měří otřesy zemské kůry, které vypovídají o pohybech horké vody a magmatu.

Je pravděpodobné, že budoucímu silnému výbuchu by musela předcházet léta nebo celá desetiletí zvýšené činnosti, ale to se zatím neděje.

V 80. letech 20. století přesto vědci zjistili, že se země v Yellowstonu zvedá vzhůru – za necelých 100 let zhruba o 40 centimetrů. Může za to magma stlačené pod povrchem.

Jak zabránit supererupci?

Měření z posledních let přinesla jeden překvapivý objev: Yellowstonský supervulkán je 2,5× větší, než si vědci dosud mysleli. Magma z něj zatím nestoupá k povrchu, takže zatím pravděpodobně bezprostřední nebezpečí nehrozí.

Až taková chvíle nastane, bude lidstvo i přes veškerý technologický pokrok bezmocné. Erupci totiž nelze nijak zabránit, jedinou možností je evakuace z ohrožených míst.

Tikající hodiny

V případě supervulkánu ale není kam utéct, následky výbuchu v Yellowstonu totiž postihnou celou planetu. Podle nejnovějších poznatků zasahují erupce supervulkánů do vývoje na Zemi každých 50 000 až 100 000 let.

Vzhledem k nedostatku informací o jejich historii se ale vědci obávají, že se supererupce mohou vyskytovat i v mnohem kratších časových intervalech. K trochu menším, ale přesto masivním erupcím globálního rozsahu dochází přibližně každých 5000 let.