„Tu ženu musím mít,“ pomyslí si sedmnáctiletý August, budoucí polský král. Vůbec mu nevadí, že pohledná španělská markýza de Manzera je vdaná a jejímu manželovi nebude zrovna po chuti nechat si nasadit parohy od takového mladíčka. Neodradí ho ani skutečnost, že si markýzu její manžel dobře střeží.

Všechno spraví nějaké mince vhozené do kapsičky komorné a saský kurfiřt Fridrich August I. (1670–1733), který pod jménem August II. Silný o deset let později usedne i na polský trůn, se proplíží do markýzina paláce na noční dostaveníčko.

Vášně se nemůže nabažit, a proto své výlety pravidelně opakuje. Jednou ale má smůlu. Markýzin choť ho zahlédne oknem. „Dejte mu pořádně za vyučenou.

Já mu dám chodit mi za ženou,“ zuří žárlivec a za Augustem pošle partičku hromotluků, kteří mu mají ručně domluvit. Jenže svůdník vyvázne. Není divu, vždyť dokáže rukama roztrhnout podkovu. Nejhůř nakonec dopadne markýza de Manzera. Její manžel jí nevěru neodpustí a na jeho rozkaz musí vypít jed.

Milenku přenechá manželce

Bohužel ani svatba s krásnou Kristinou Eberhardinou von Brandenburg (1671–1727) v roce 1693 nenasytí Augustovy milostné touhy. Jedna žena mu k uspokojení nestačí.

 „Luterán narozením, mohamedán vášněmi a katolík ze ctižádosti,“ přesně tak ho popisují dobové prameny. Pochází totiž z protestantské luteránské rodiny, praktikuje mnohoženství a kvůli své volbě polským králem v roce 1697 neváhá přestoupit na katolickou víru.

Neváhá v roce 1694 věnovat pozornost i dvorní dámě své manželky. Když jí daruje náhrdelník, samozřejmě, že to neujde pozornosti celého dvora. „Vezmi si ji na starost,“ řekne ale potom velkoryse své ženě, když už hrozí velký skandál.

Kristina se postará, aby se Eleonora von Kessel vdala za polního maršála von Haugwitze.

Neodolatelný svůdce

Jedním z dalších objektů králova zájmu se stane Aurora von Königsmarck (1662–1728). Chvíli ale trvá, než mu vášnivá černovláska podlehne. To ovšem není po chuti Augustově manželce Kristině.

Aurora si je vědoma nebezpečí a raději svého milence sama nabádá, že se má ke své ženě chovat uctivě. Uplyne devět měsíců od jejich dobrodružství a na svět přichází společný syn Mořic Saský (1696–1750). Není ale jediným levobočkem.

Různé neověřené prameny uvádějí, že vášnivý kurfiřt a král zplodil během svého třiašedesátiletého života 354, 365 nebo dokonce až 382 nemanželských dětí.

Stíhačku zavře na hradě

Většina jeho milenek pochází ze šlechtických kruhů, ovšem když se mu nějaká žena zalíbí, nevadí mu, že jde třeba jenom o tureckou otrokyni. Jednoho dne ale narazí na další ženu, která ho stejně jako manželka chce mít jenom pro sebe.

Zakouká se do půvabné hraběnky Anny Coselové (1680–1765), která by mu nejraději byla stále po boku. Chce za ním táhnout i na bojiště. Jakmile zjistí, že jí byl nevěrný, píše mu rozčilený dopis:

„Nehodlám prožívat osud vašich dalších milenek… Proženu vám kulku hlavou a pak obrátím zbraň proti sobě jako trest za moje bláznovství, že jsem vás milovala“.

Ovšem neudělá to, protože August ji nařídí v roce 1716 zavřít na hradě Stolpen (dnes ve Švýcarsku) a sám si dál užívá.