Když roku 1491 přijde na svět třetí dítě a druhý syn Jindřicha VII. Tudora a Alžběty z Yorku, nikoho to moc nezajímá. Nástupnictví už je jasně dané. Korunu po svém otci získá nejstarší Artur.
Jeho mladší sourozenec, nyní ještě batole s hustými narudle zlatými kudrnami, se ale trůnu nakonec dočká.
Narození svého prvního potomka v roce 1486 očekává nový anglický král Jindřich VII. (1457 – 1509) z rodu Tudorovců s napětím. Ve chvíli, kdy zjistí, že je to syn, maličký Artur (1486–1502), nadšení nezná mezí.
Postaral se o následníka, kterému dává jméno podle legendárního krále Artuše.
Babička Alžběta Woodvillová (asi 1437–1492) zapisuje do rodinné kroniky okolnosti jeho narození do nejmenších podrobností, zmiňuje se i o tom, že se narodil v noci z 19. na 20. září 1486 „ráno, jednu hodinu po půlnoci“.
Stejnou pozornost věnuje i o tři roky později dalšímu dítěti, dcerce Markétě. Ovšem třetího sourozence, Jindřicha VIII. (1491 – 1547), odbude jenom pár slovy.
Druhorozený si užívá dětství
Jindřich VII. se snaží podpořit spojenectví se Španělskem, chce totiž omezit francouzský vliv v Anglii. Proto Arturovi vybere už v jeho pouhých dvou letech nevěstu.
Má se jí stát Kateřina Aragonská (1485–1536), dcera španělského krále Ferdinanda II. Aragonského (1452–1516) a Isabely I. Kastilské (1451–1504). Jako následník trůnu dostává to nejlepší vzdělání.
Jeho mladší sourozenec Jindřich žije v jeho stínu, ale i to má své přednosti.
„Zatímco Artur byl od samého počátku připravován pro úřad krále, Jindřich si užíval dětství bez větších formalit a bylo mu dopřáno více svobody,“ uvádí současná britská historička Kathy Elginová.
Král Jindřich VII. svého mladšího potomka zřejmě nemá moc v lásce. Reginald Pole (1500–1558), bratranec Jindřicha VIII., dokonce tvrdí, že prý „v něm nikdy nenašel zalíbení“.
Přesto mu dopřeje ty nejlepší učitele, včetně holandského myslitele Erasma Rotterdamského (1466–1536).
Následník umírá na horečku
Jindřichův starší bratr Artur si zatím 14. listopadu 1501 v londýnské katedrále svatého Pavla bere svoji pečlivě vybranou nevěstu Kateřinu.
Poté pár odjíždí na hrad Ludlow ve Walesu, kde následník s titulem prince z Walesu zastává funkci předsedy Rady Walesu a Velšských marek. Jenže moc dlouho si svého postavení neužívá.
Uplyne sotva několik měsíců od svatby, když se on i jeho žena Kateřina nakazí nemocí doprovázenou vysokými horečkami, bolestmi břicha a nadměrným pocení.
Jedná se o vysoce nakažlivou chorobu, kterou lékaři označují jako potní nemoc (podle názoru některých odborníků jde o hemoragickou horečku). V Anglii dojde k několika epidemiím, během nichž umírají tisíce lidí. Artur zemře 2. dubna 1502, jeho manželka přežije.
Sblíží se s otcem
Jindřich se nyní má stát následníkem, nejdřív je ale potřeba zjistit, jestli Kateřina nečeká potomka. Vyloučit se to nedá. „Jsem vitální a vášnivý,“ chlubil se údajně Artur obyvatelům hradu Ludlow svými sexuálními schopnostmi.
„Manželství nikdy nebylo naplněno,“ popírala ale možnost těhotenství sama Kateřina. Žádné dítě na cestě skutečně není a je jasné, že koruna opravdu připadne tehdy jedenáctiletému Jindřichovi. Konečně si ho začne více všímat i jeho otec.
„Jejich vztah se náhle změnil od odtažitosti k blízkosti, která je téměř pohlcovala. Zatímco dříve byl Jindřich matčiným chlapcem, nyní se stal stínem svého otce,“ píše Elginová. Než ale opravdu převezme korunu, na to si ještě sedm let počká.