Nejdražším projektem v lidských dějinách je Mezinárodní kosmická stanice ISS. Náklady na její výstavbu a provoz již přesáhly 160 miliard dolarů. Ale i ona jednou doslouží a kosmické agentury se ptají, co bude dál.

Sovětská potažmo ruská kosmická stanice Mir fungovala 15 let. V závěru své existence byl Mir již značně poruchový, ba svému okolí nebezpečný, pozemské kosmické středisko s ním neustále ztrácelo spojení.

Stanice nakonec zakončila svou pouť v atmosféře Země a také v hlubinách Tichého oceánu, kam dopadlo kolem dvaceti tun materiálu, který nestihl shořet.

ISS funguje na oběžné dráze již 18 let. A ještě nějakou dobu bude kolem modré planety kroužit. Její životnost je totiž v současnosti prodloužena do roku 2024. Co poté? Buď další prodloužení životnosti, nebo výstavba nového orbitálního komplexu.

Rusko už však naznačilo, že na budování další kosmické stanice se podílet nebude. Totéž asi nelze očekávat ani od Číňanů, kteří mají v plánu vybudovat vlastní orbitální stanici.

Takže se zdá, že budoucí spolupráce bude zachována jen mezi evropskou ESA a americkou NASA. A obě agentury pošilhávají dál, než je zemská orbita.

Evropská kosmická agentura, jejímž členem je i Česká republika, již má ideu, co by mohlo v budoucnu ISS nahradit. Měla by to být nikoliv stanice, ale přímo vesnice, který by pomocí robotů a 3D tiskáren měla být postavena na Měsíci.

Alespoň takovou představu má ředitel ESA Jan Wörner. Materiál ke stavbě by se nemusel dovážet, vše by mělo vzniknout z měsíčního prachu.

Vše je však zatím jen vize bez jasných kontur. Wörner zatím sonduje u ostatních agentur, zda by o takový projekt byl zájem. Jak již bylo naznačeno, na východě asi příliš nepochodí.

Rusové i Číňané mají sice v plánu přistát na Měsíci s lidskou posádkou, ale pouze pod svou vlajkou. Navíc, ruský vesmírný program v současnosti prochází krizí.

Podle Wörnera je podobná měsíční mise nutná. I proto, že právě zde by měl být odrazový můstek při misi na Mars.

Mimochodem, tam se Evropa ve spolupráci s Ruskem chystá již letos, v rámci projektu ExoMars by měl být na povrchu rudé planety vysazen evropský rover, který by měl mimo jiné pátrat po stopách života. Od měsíčního programu Apollo se astronauti nedostali dále než na oběžnou dráhu kolem Země.

Nyní se objevují plány, které by kosmické lodě s lidskou posádkou měly posunout zas o kousek dál. Kromě měsíčních základen se hovoří i o jiných projektech. Například Američané plánují testovací polygon mezi Měsícem a Zemí či přistání na asteroidu.

Zda se však pro podobné projekty najde dostatek finančních a technických prostředků, ba i obyčejné vůle, je zatím ve hvězdách.