Napíšete si poznámky na papír, nebo do tabletu? Seznam věcí k nákupu na lísteček na lednici, nebo do telefonu? Zatímco druhá možnost je často rychlejší či pohotovější, ta první však má jiné výhody!
Někdy před 5500 lety vezme člověk poprvé do ruky kousek rákosu a začne s ním rýt do měkké hlíny. Z klínů a obrázků postupně vzniknou písmena. Z hliněných destiček listy papíru. Z rydel pera a tužky. Píšeme ale pořád.
Děti se to učí už od počátku školní docházky, trápí je kaňky, škrábance i bolavé ruce…
Nešlo by to trochu snáz? Už v roce 1714 vynalezne Angličan Henry Mill (1683–1771) jakési domácí zařízení na tisk písmen. Roku 1808 pak Ital Pellegrino Turri (1765–1828) první jednoduchý psací stroj pro svoji nevidomou přítelkyni, aby mu mohla psát dopisy.
A jak to jde dál? Od psacích strojů rovnou k počítačovým klávesnicím, tlačítkům na telefonech a k ikonám na dotykových obrazovkách. Usnadnit psaní i život mají nám všem. Ale skutečně to platí?
Ručně? Trochu dřina
Najděte si papír a tužku a zkuste něco napsat. Zdá se, že stačí pár tahů po papíře, a je tu slovo! Ale co všechno se zatím stalo ve vašem mozku?
Nejprve jste museli správně uchopit tužku nebo propisku, pak ji vhodným směrem a tak akorát přitlačit na papír a nakonec docela složitými pohyby ruky přesně vykroužit jednotlivá písmenka.
V jednom okamžiku takto aktivujete mozkové oblasti zapojené do vizuálních, motorických i jazykových funkcí.
A nejedna vědecká studie již potvrdila, že ony aktivované oblasti našeho myslícího orgánu při psaní čile spolupracují s oblastmi pro učení a formování paměti. Tedy více přemýšlíme o tom, co píšeme, snáze tomu porozumíme a lépe si to zapamatujeme!
Klávesnice? Pohodička, ale…
Zatímco při psaní na papír musí každá kost i sval na ruce dělat něco jiného, při ťukání do klávesnice je to jednodušší. Jen se trefíme prstem tam, kam je třeba.
Jedna výhoda je nesporná – je to rychlejší! Odhady uvádějí, že zatímco rukou napíšeme v průměru 20 až 25 slov za minutu, na klávesnici jich běžně zvládneme až 60. A zkušený písař klidně ještě dvojnásobek.
Vědci tu však vidí i jiný rozdíl. V mozku se zapojí mnohem méně nervových oblastí! Činnost mozkových center při psaní na klávesnici skenuje třeba Audrey van der Meerová z Norské univerzity vědy a techniky, která dochází k jasnému závěru:
„Onu synchronizovanou aktivitu mezi jednotlivými centry tu vůbec nevidíme.“ Pokud chceme opravdu pochopit a uložit si do hlavy, co jsme napsali, musíme si to zpravidla ještě vícekrát přečíst.
Zlatá střední cesta?
Možná vás napadá jedno řešení jako kompromis. Co když si vezmeme stylus a budeme psát do tabletu? Mohlo by se zdát, že psaní stylusem po obrazovce aktivuje v mozku stejné vzorce, jako když píšeme tužkou na papír. Vědecké studie však napovídají, že to zas tak úplně není.
Když neurovědci z Kalifornské univerzity nechají v roce 2021 studenty přečíst krátký text a poté si z něj napsat poznámky, přičemž jedna skupina k tomu dostane tablet se stylusem, druhá klávesnici a třetí klasický diář a tužku, právě jen u třetí skupiny skeny mozku ukážou výraznější aktivitu spojenou s jazykem a pamětí.
Čím to je? U psaní stylusem narazíme namísto papíru na hladké sklo. A to nevytváří dostatečné tření, které nám už tisíce let spouští tu správnou senzomotorickou reakci v temenním laloku!
Zkrátka vypadá to, že mozek si na život bez psaní rukou ještě zcela nezvykl. A proto je třeba psát pořád dál…
