Jeho příběh známe od dětství. Zbožný kníže, který peče chléb, rozdává almužny, v noci navštěvuje kostely a nakonec umírá rukou vlastního bratra. Jenže mezi legendou a historickou realitou zeje více než tisíciletá propast.
Moderní výzkum dnes dokáže z kostí, nejstarších textů i archeologických nálezů poskládat překvapivě přesnější obraz muže, který se stal patronem české země.
Jedním z největších překvapení je, jak rychle se kolem knížete Václava (907-935) vytváří jeho svatý obraz. První staroslověnská legenda vzniká už ve 40. až 50. letech 10. století, tedy jen několik desetiletí po jeho smrti.
Odborníci ji považují za mimořádně důležitý historický pramen, zároveň ale upozorňují, že jejím cílem není napsat moderní životopis. Text má především představit Václava jako člověka hodného úcty a svatosti.
Zajímavé je, že obsahuje pouze jediný zázrak a poměrně výraznou historickou složku. Pozdější legendy jsou mnohem barvitější, přibývají další zázraky, náboženské motivy i dramatické epizody.

Zbožný světec? Ano. Ale také schopný vládce
Obraz Václava jako téměř bezmocného „vládnoucího mnicha“ dnes historici a antropologové upravují. Výzkum ostatků ukázal muže, který měl být fyzicky zdatný a podle antropologických nálezů se stal obětí násilí.
Na lebce připisované Václavovi byly identifikovány stopy zranění odpovídající útokům ostrým i tupým předmětem. Starší antropologické výzkumy navíc pracovaly s příbuzností Václava s dalšími Přemyslovci.
Zároveň však zůstává otevřená otázka přesného roku jeho smrti, teď se uvádí 935, starší tradice pracovala s rokem 929. Jisté je, že Václav byl zavražděn ve Staré Boleslavi a jeho smrt se stala základem jednoho z nejsilnějších kultů českého středověku.

V roce 2025 dostal Václav novou tvář
Nejnovější kapitolu napsala moderní forenzní věda. V červnu 2025 představili vědci digitální rekonstrukci pravděpodobné podoby svatého Václava, vytvořenou z lebky uložené ve Svatovítském pokladu.
Mezinárodní tým vedený brazilským odborníkem Cicerem Moraesem využil digitální model lebky, antropologické postupy a software používaný také při lékařském plánování operací. Výsledek je působivý, ale vědci sami upozorňují na důležitou hranici:
tvar obličeje vychází z kostry, zatímco barva očí, přesný odstín pokožky nebo účes jsou už částečně rekonstrukcí a uměleckou interpretací. Zajímavou indicií jsou ovšem zachované vlasy na lebce, které mají světlou barvu. Ještě větší překvapení?
Nový digitální obličej vykazuje nápadnou podobnost se sochou svatého Václava od Petra Parléře ze 14. století. Je možné, že středověký sochař měl při tvorbě skutečně k dispozici informace o světcově podobě, nebo jde o pozoruhodnou shodu.