Představte si, že je večer 4. října a ráno se probudíte 15. října. Deset dat jednoduše zmizelo z kalendáře. Nejde přitom o chybu ani o cestování časem. Přesně taková změna skutečně nastává v části Evropy v roce 1582, kdy se zavádí gregoriánský kalendář. Jenže „ztracené dny“ ve skutečnosti nejsou ztraceným časem.

Původní juliánský kalendář funguje po staletí, jeho rok je ale nepatrně delší než skutečný tropický rok. Rozdíl činí jen několik minut ročně, postupně se však nasčítá.

V 16. století se tak kalendářní datum jarní rovnodennosti posouvá zhruba o deset dní oproti době, kdy se s ní počítalo při stanovení data Velikonoc.

Papež Řehoř XIII. (1502-1585) proto v roce 1582 zavádí reformu, kterou připravují astronomové a matematici v čele s jezuitským učencem Christophem Claviem (1538-1612).

Historici přitom zdůrazňují, že nejde pouze o náboženskou kuriozitu, přesné určení Velikonoc je jedním z hlavních praktických důvodů reformy.

Večer 4. října, ráno 15. října

V zemích, které reformu přijímají okamžitě, přichází opravdu bizarní kalendářový skok. Po čtvrtku 4. října 1582 následuje pátek 15. října. Datum 5. až 14. října v těchto zemích vůbec není. Lidé ale prožívají deset dní stejně.

Čas běží nepřetržitě jako předtím, mění se pouze označení data. Historikové proto upozorňují, že výraz „ztracené dny“ je trochu zavádějící. Nezmizí deset čtyřiadvacetihodinových úseků, ale deset kalendářních dat. Navíc se reforma netýká celého světa najednou. Přijetí trvá více než tři století a jednotlivé země volí vlastní termín.

Britové přeskakují jedenáct dní, Rusové třináct

Právě tady přichází další překvapení. Když Velká Británie přechází na gregoriánský kalendář v roce 1752, rozdíl už činí jedenáct dní. Po 2. září tedy následuje 14. září.

Rusko provádí změnu až v roce 1918 a musí přeskočit dokonce třináct kalendářních dat – po 31. lednu přichází 14. únor. Historikové zároveň upozorňují na další důsledek:

při studiu starých dokumentů je nutné vědět, podle kterého kalendáře jejich autor datum zapisuje. Jinak se může zdát, že se některé události odehrávají v jiný den, než skutečně proběhly. Kalendář tak není jen obyčejný seznam dat. Je to historická dohoda, která dokáže změnit podobu samotných dějin.