„Kdo mi řekne, kolik má člověk kostí?“ Pedagožka přelétne očima třídu a těch pár zvednutých rukou postupně vyvolává. „209!“ hlásí první. „214!“ oponuje další. „270!“ triumfuje nejvyšším číslem hoch ze zadní lavice. Kdo má pravdu? V podstatě všichni…
Dá se na takovou otázku vůbec správně odpovědět? Pokud bude někdo trvat na jedné konkrétní cifře, tak vám prozradíme, že nedá. Ve hře je totiž celá řada faktorů. V první řadě věk: Když se narodíme, máme kolem 270 kostí! Ty postupně srůstají.
Ovšem ani tak nemůžeme říct, že by měli všichni dospělí stejný počet kostí v těle…
22
Porodním sálem se rozléhá bolestné hekání. „Už jde hlavička,“ hlásí konečně porodní asistentka. Novopečená maminka za chvíli svírá dítko v náruči.
Aby byl novorozenec s to absolvovat náročnou cestu porodními cestami na světlo světa bez lebečních zlomenin, má mezi kostmi na hlavě mezery vyplněné vazivovými lupínky, takzvanými fontanelami.
22 lebečních kostí postupně během prvních dvou let života zarůstá, ale nikdy nesrostou úplně.
3
Kovadlinka, třmínek a kladívko. Tři nejmenší kůstky našeho těla, o nichž i dítka vědí, že se najdou v uchu. Kladívko je připojeno k vnitřnímu povrchu bubínku a přenáší díky tomu zvukové vibrace na kovadlinku.
A která z těchto tří kůstek je tou rekordně nejmenší? Třmínek, který je takto nazvaný pro podobnost s jezdeckým třemenem. Měří zhruba 3 mm, takže snese srovnání se zrnkem rýže!
195
Trůní v ní chrup, žvýká, mluví. Na to všechno potřebuje být čelist pořádně silná. Však také je – konkrétně za spodní má pověst netvrdší kosti v těle. Její pevnost se v kompresi odhaduje přibližně 195 megapascalů.
Konkurovat by jí v tomto mohla snad jen stehenní kost. Pokud by vás zajímalo, jakou má takto pevná čelist hustotu, jde až o 2,2 gramů na cm³. U stehenní kosti je to pro srovnání do dvou gramů na cm³. A mimochodem, věděli jste, že se nám čelisti vyvinuly z žaberních oblouků?
17
Uhádnete, která kost je jako jediná umístěná v našem těle vodorovně? Párová klíční. A to zdaleka není její jediná podivuhodnost. Měří mezi 12 až 17 cm a snadno ji nahmatáte. Funguje jako podpěra pro ramenní kloub a přenáší síly z paže na hrudní kost.
Pokud tvrdě dopadnete s nataženou rukou nebo na rameno, máte poměrně velkou šanci, že si tuto tenkou kost ve tvaru písmene „S“ zlomíte. Za pozornost stojí i kvůli její osifikaci, tedy přeměně chrupavky či vaziva na kost.
Pozvolna s ní začne již v prvním měsíci nitroděložního vývoje a skončí až mezi 20. a 25. rokem života. Navíc během toto prostřídá dva způsoby kostnatění. Jinou takovou v těle nenajdete…
27
Až tolik cm měří v průměru u dospělého člověka loketní kost. Spolu s vřetenní kostí tvoří naše předloktí. U lokte má loketní kost speciální výběžek latinsky zvaný olecranon ulnae. Ten není zrovna zastánce rovnosti pohlaví: Ženy ho mají méně vyvinutý.
Může se tak stát, že při namáhání lokte zažijí častěji bolestivý stav a také jsou náchylnější k natažení či poškození vazů či šlach kolem kloubu.
8
Celkem osm kůstek poskládaných do dvou řad. To je kostra zápěstí. Všechny jsou mezi sebou kloubně spojené a vděčíme jim za pohyb ruky, respektive dlaně. První řada má navíc názvy jako z pohádky.
Najdete v ní kost člunkovitou, poloměsíčitou, trojhrannou a dokonce hráškovou, která ze všech zápěstních kůstek osifikuje jako poslední.
33
Zní to jako jednoduchá matematika: Páteř nám zabírá 35 % tělesné výšky. Ta krční čítá 7 obratlů, hrudní 12, bederní 5 a stejně tak křížové obratle, které srůstají v křížovou kost.
Kostrč si vystačí se čtyřmi, které srůstají v kost kostrční, pozůstatek našeho ocásku. Podtrženo, sečteno, lidská páteř se skládá z 33 obratlů. Ale… Pokud jde o kostrč, může mít také jen 3 anebo rovnou 5. To se týká zhruba 10 % lidí.
Méně častých je i 7, které již umí pořádně překážet. A překvapivě, někteří lidé mohou mít 11 či 13 hrudních obratlů nebo 4 či 6 bederních.
2
Poměrně malá stydká kost představuje velkou vědu. Tato párová kost má ještě dva sourozence, se kterými dohromady vytvoří pánevní kost. Dvě protilehlé stydké kosti spojuje chrupavka a vazivo. Příroda tady myslí na porody:
Vlivem hormonů se totiž chrupavka jemně povolí a umožní tak větší roztažení pánve. Ale stydká kost není jen výsadou současných savců, u dinosaurů dokonce stojí za způsobem, jak je dnes dělíme na dvě skupiny:
Plazopánví mají tuto kost vytrčenou vpřed (což je i případ slavného Tyranosaura rexe) a naopak ptakopánví ji mají směřující dozadu. Jde o býložravce.
50
Představuje až 27 % naší tělesné výšky a měří obvykle mezi 45–50 cm. Seznamte se, to je nejdelší kost těla, stehenní. Překvapivě je však lehoučká: Váží většinou do jednoho kilogramu!
52
Chodidlo se skládá z 26 kostí, dohromady tedy 52. Jde tak přibližně o čtvrtinu všech kostí v našem těle. Ovšem ruka (zápěstí a prsty) jich má ještě o jednu víc: 27. Prsty na nohou i rukou mají tři články – s výjimkou palců, kde najdeme jen dva.
65
Až 65 % hmotnosti kosti může tvořit její minerální složka. Ta tvoří titěrné krystaly takzvaného hydroxyapatitu, což je typ fosforečnanu vápenatého.
100
Až tolik mikrometrů měří mnohojaderné buňky jménem osteoklasty. Pro srovnání, červená krvinka má průměr přibližně 6 až 8 mikrometrů. Velikost osteoklastů je tak srovnatelná s průměrem našeho vlasu.
Tyto obrovské rozvětvené kostní buňky jsou navíc schopné pohybu. Jejich posláním je odbourání kostní tkáně, tedy pravý opak toho, co dělají slavnější osteoblasty.
2,6
Říkáme jí morek, správně je ale kostní dřeň. Jde o měkkou tkáň, která u savců vyplňuje vnitřek kostí.
V těle jí máme na 2,6 kg a dělíme ji jednoduše podle barev na červenou, žlutou, a ke stáří se k nim přidá ještě nevábně šedá, která má želatinovou konzistenci.
207
Díky ní nevypadáme jako hromada želé. To je naše kostra, která je perfektní zásobárnou vápníku a fosforu. Zhruba do pěti let se také ve všech našich kostech tvoří červené krvinky. A poté?
Červená kostní dřeň se pomalu mění v řadě kostí na žlutou, a výroba tak zůstává jen na pár vyvolených: Třeba pánvi, žebrech, hrudní kosti nebo páteři. A kolik že těch kostí celkem máme? V dospělosti jich má většina z nás 206, 207 nebo 209, výjimečně až do 214.
14
Tolik procent z naší celkové hmotnosti v průměru zaujímá naše kostra. A pokud někdy uslyšíte, že má někdo „těžké kosti“, nesmějte se mu. Je to docela dobře možné, i když velká kila navíc to rozhodně neudělá.
Hustotu kostní hmoty určuje genetika, životospráva (zejména dostatek vitaminu D a vápníku), ale i fakt, zda máte nadváhu: Tělo se ji snaží unést, a tak do hustoty kostí více investuje. Rozdíl je i mezi muži a ženami: Pánové mívají kosti skutečně o chlup těžší.
A posledním faktorem je věk: S přibývajícími roky může na dveře zaklepat osteoporóza a hustota kostí klesá.
