Jsou krásné, vzácné a opředené příběhy starými jako lidstvo samo. Rubíny se díky své sytě rudé barvě připomínající krev stávají symbolem lásky, vášně i moci. Jsou výjimečnými drahokamy a dnes patří mezi nejdražší přírodní materiály. A svět se jich nemůže nabažit.

Rubín se na Zemi vyskytuje velmi vzácně. Vzniká hluboko v zemské kůře, většinou v hloubce mezi 6 a 50 kilometry pod povrchem. Tady panují extrémně vysoké teploty, které sahají až k 1000 °C a také zde působí odpovídající tlak.

Tehdy vzniká čistý korund neboli oxid hlinitý, ale když se do téhle krystalové struktury dostane malé množství chromu, barva se z čiré mění v rudou. A je tu rubín. Nejceněnější rubíny pocházejí z Barmy, dnešního Myanmaru, především z oblasti Mogok.

Právě odsud putuje do světa nejvíce kamenů se sytě červenou barvou, která dostala poetické jméno holubí krev.

Africké rubíny, které se těží třeba v Mosambiku, jsou o něco purpurovější, někdy až lehce modravé, ale pořád vysoce kvalitní a hlavně nepřekonatelně krásné. Třetím velkým nalezištěm je africká Tanzánie.

Král drahých kamenů

Už ve starověké Indii patří tenhle kámen k těm nejvzácnějším. „Je to ratnaraj – král drahých kamenů,“ píše se ve staroindických textech. Indové věří, že když rubín vloží do vody, tak svou silou ji dokáže přivést k varu.

A když se blíží nebezpečí, ztmavne. Objevuje se i v Bibli, kde je třeba v druhé knize Mojžíšově zmíněn jako nejvzácnější z drahých kamenů, které Bůh stvořil. Ve starověkém Egyptě rubín chrání zemřelého na jeho cestě do posmrtného života.

„Rubín je symbolem odvahy a žhnoucího srdce,“ věří staří Řekové. Jasně rudý kámen se objevuje ve snech všech harpagonů a benátský cestovatel Marco Polo (1254–1324) si do svých poznámek zapisuje:

„Indičtí panovníci si rubínu považují nad zlato!“ Své místo má i ve snářích: „rubín ve snu viděti, velkého úspěchu v obchodování dosáhnouti.“

Vzácnější než diamant

Jeho cena je skutečně obrovská. Přírodní rubín v top kvalitě je v současnosti více než 20krát vzácnější než srovnatelně velký bílý diamant.

Důvodem je nejen vzácnost, ale i náročné podmínky těžby a nevelký počet nálezů bez inkluzí – tedy mikroskopických bublinek nebo krystalků nečistot uzavřených uvnitř minerálu. Rubíny se většinou nachází jako malé kamínky, často neprůhledné.

Najít čistý, velký a přirozeně barevný kámen je skutečně rarita. O vysoké ceně například svědčí i rekordní prodej rubínu zvaného Estrela de Fura v roce 2023, který naleznou v dolech v Mosambiku.

Ten je považován za největší nalezený rubín o hmotnosti 55,22 karátu a jeho cena je rekordních 34,8 milionu dolarů. A jak je veliký? Tak akorát, aby z něj byl hezký, nepříliš velký, decentní prsten. Ale takový by vám do kanálu spadnout neměl.

Králův klenot

Mladý následník trůnu Karel IV. (1316–1378) svým zlatníkům zadá důležitou práci. „Mám-li být korunován, chci novou korunu.

Chci, aby to byl nejkrásnější šperk, který bude patřit celé zemi, a který dokáže, že České království je středem světa.“ Tak v roce 1346 sednou zlatníci do dílny a začnou tvořit klenot, který se posléze stane jedním z nejcennějších českých pokladů.

Svatováclavská koruna je zhotovena z tenkého zlatého plechu. Obsahuje 96 drahokamů a to včetně největších safírů, které jsou na světě známy. K tomu ještě 20 perel a v kříži na vrcholu koruny je trn z Kristovy trnové koruny.

Jedním z největších kamenů je i velký červený kámen, o kterém se dlouho hovoří jako o největším rubínu na světě. Ale to by do příběhu nesměla vstupovat moderní věda:

„Má sice dokonalou barvu, ale chemická analýza ukazuje, že to není rubín, ale rubelit.“ Pokud klesá jeho hodnota faktická, rozhodně ne duchovní, neboť symbolizuje oběť Krista, jeho oběti, krve a vzkříšení. Také britskou korunu zdobí červený kámen. Ani Rubín Černého prince ale není pravý.

Zrození rubínového laseru

Ale nejde jen o starodávné poklady. V roce 1960 se stává syntetický rubín srdcem prvního funkčního laseru na světě. Jeho tvůrce, americký fyzik Theodore Maiman (1927–2007) díky tomu předvede, že tento královský kámen má mnohem širší využití.

„Je nejenom líbivým šperkem, ale i klíčem k vědeckému pokroku!“ chlubí se. Červený paprsek najde využití v průmyslu i lékařství.

Používá se k měření vzdálenosti, dokáže řezat materiály, ale i odstranit nežádoucí chloupky, aby krásná dívka byla stejně dokonalá jako onen rudý kámen.