Na hlavním náměstí belgického města Ypres se každé tři roky shromáždí tisíce lidí. Z věže slavné tržnice létají do davu kočky, diváci jásají a snaží se je chytit. Naštěstí už nejde o živá zvířata, ale jenom o plyšové suvenýry. Kdysi to ale bylo jinak.

Tato veselá podívaná připomíná jeden z nejpodivnějších a zároveň nejkrutějších zvyků středověké Evropy. Jeho skutečný původ dodnes zahaluje tajemství a historici se dodnes přou, proč se kočky z věže vlastně shazují.

Příběh začíná ve vlámském městě Ypres, které ve středověku bohatne díky obchodu s vlnou a výrobě sukna. Právě v mohutné tržnici s vysokou zvonicí se skladují cenné balíky vlny, které lákají myši a krysy.

Kočky proto slouží jako přirození lovci škůdců. Podle jedné z nejrozšířenějších teorií jsou po skončení obchodní sezóny zvířata z věže shazována dolů, protože už nejsou potřeba.

Jiní badatelé se domnívají, že jde spíše o symbolický obřad spojený s tehdejšími představami o čarodějnictví a boji proti zlým silám.

Dochované prameny potvrzují, že v 15. století se během výročního trhu skutečně z věže shazuje několik živých koček, rozhodně však nejde o žádné „hubení přemnožených koček“.

Historikové upozorňují, že každoročně padají jen tři až pět zvířat, což by žádnou populaci výrazně neovlivnilo. Tradice údajně přetrvává až do roku 1817, kdy je definitivně ukončena.

Důkazy neexistují

S obřadem se postupně začínají spojovat legendy.

Jedna z nich tvrdí, že už roku 962 nechává flanderský hrabě Balduin III. shodit kočky z věže, aby vyvrátil obvinění, že obyvatelé Ypres stále uctívají germánskou bohyni Freyu, jejímž posvátným zvířetem je právě kočka.

Moderní historici však upozorňují, že pro tento příběh neexistují soudobé důkazy a jde pravděpodobně o později vytvořenou městskou legendu. Belgické Yper Museum uvádí, že původ rituálu zůstává neznámý a žádná z předkládaných teorií není jednoznačně doložena.

Podobně belgický historik folkloru Octaaf Mus, který se významně podílí na obnovení slavností po druhé světové válce, považuje tradici především za součást místního kulturního dědictví, nikoli za důkaz konkrétní historické události.

Létají už jenom plyšáci

Dnes už naštěstí nikdo žádným zvířatům neubližuje. Od roku 1955 se ve městě koná slavná Kattenstoet, Kočičí průvod, během něhož ulicemi procházejí stovky kostýmovaných účastníků připomínajících historii koček, čarodějnic i vlámských legend.

Vyvrcholením je okamžik, kdy městský šašek shazuje z věže plyšové kočky, které mají tomu, kdo je chytí, přinést štěstí. Organizátoři sami zdůrazňují, že dnešní slavnost není oslavou krutosti, ale připomínkou historie města a jeho folkloru.

Jak uvádí oficiální stránky festivalu, různé příběhy o původu tradice existují vedle sebe a „skutečná pravda“ zůstává neznámá.

Právě tato nejistota dělá z Ypres jedno z nejzáhadnějších míst belgické historie, místo, kde se skutečné dějiny prolínají s legendami a kde i po staletích zůstává více otázek než odpovědí.