Domů     Příroda miluje geometrii. Vytváří šestiúhelníky, spirály i dokonalé mozaiky
Příroda miluje geometrii. Vytváří šestiúhelníky, spirály i dokonalé mozaiky

Myslíte si, že pravidelné tvary jsou výsadou architektů, matematiků a stavebních inženýrů? Omyl. Příroda se stala mistrem geometrie dávno předtím, než lidé nakreslili první kružnici do písku.

Po celé planetě vytváří pozoruhodné vzory, které vypadají jako dílo pečlivého projektanta. Šestiúhelníky, spirály, fraktály nebo dokonale pravidelné praskliny vznikají bez pravítka, bez počítače a bez stavebního dozoru. Jak je to možné?

Jedním z nejslavnějších příkladů jsou včelí plástve. Když se podíváte do úlu, spatříte tisíce dokonale navazujících šestiúhelníků. Vědce dlouho fascinovalo, proč si včely nevybraly například čtverce nebo trojúhelníky. Odpověď je překvapivě matematická.

Šestiúhelník umožňuje zaplnit prostor beze zbytku a zároveň spotřebovat minimum stavebního materiálu. Jinými slovy, včely jsou geniální úsporní architekti. Podobné tvary však nevytvářejí jen ony.

Šestiúhelníkové vzory lze nalézt také v čedičových sloupech, například na známé lokalitě Giant’s Causeway v Severním Irsku. Když se horká láva ochlazuje a smršťuje, vznikají praskliny, které se často uspořádají právě do šestiúhelníkové sítě.

reklama

Příroda tak nezávisle na sobě používá stejné geometrické řešení v úlu i v sopečné krajině.

Slunečnice je vlastně matematický zázrak. A ještě k tomu krásně květe. Foto: Magnific
Slunečnice je vlastně matematický zázrak. A ještě k tomu krásně květe. Foto: Magnific

Skládání do spirál

Stejně fascinující jsou spirály. Najdeme je v ulitách plžů, ve středu slunečnic, v šiškách i v uspořádání listů na stoncích rostlin. Mnohé z těchto struktur souvisejí s takzvanou Fibonacciho posloupností, v níž každé číslo vzniká součtem dvou předchozích.

Když se tato čísla promítnou do geometrie, vytvářejí spirály, které umožňují rostlinám co nejefektivněji využít prostor a sluneční světlo. Slunečnice například skládá semena do dvou sad spirál, které se stáčejí opačnými směry.

Počet těchto spirál odpovídá právě Fibonacciho číslům. Zatímco lidé složitě počítají matematické příklady, slunečnice je řeší automaticky a ještě u toho stihne krásně kvést.

Kapradina zase dokonale reprezentuje matematické fraktály. Foto: Magnific
Kapradina zase dokonale reprezentuje matematické fraktály. Foto: Magnific

Chaos? Ne, naprosto geniální pravidla

Neméně podivuhodné jsou fraktály, tedy obrazce, které opakují svůj tvar v různých měřítkách. Stačí se podívat na kapradinu. Každý malý lístek připomíná celý list a ten zase připomíná celou rostlinu.

Podobný princip najdeme u brokolice romanesco, kde jednotlivé růžice vypadají jako zmenšené kopie celého květenství. Fraktály se objevují také v říčních sítích, blescích, plicích nebo větvení stromů.

Díky nim dokáže příroda efektivně rozvádět vodu, vzduch či živiny. A pak jsou tu ještě pravidelné vzory na zvířecí srsti, zebří pruhy nebo skvrny leopardů.

Ty vznikají díky chemickým procesům, které popsal britský matematik Alan Turing. Ukázal, že i zdánlivě chaotická příroda se často řídí jednoduchými pravidly.

Když se tedy příště podíváte na květinu, ulitu nebo plást medu, možná zjistíte, že jste právě narazili na matematiku v jejím nejkrásnějším vydání.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám. […]
Věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Věda a technika
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
zajímavosti
Belmondo. Paul. Těší mě…
Tam, kde ostatní dají přednost kaskadérům, odehraje svou roli sám. Jako vždy je charismatickým dobrodruhem sázející jednu vtipně cynickou hlášku za druhou. Zkrátka světoznámý herec Belmondo, kterému se přezdívá Bébel. Paulů má v rodině jako naseto. A slavní jsou jakbysmet!   Po francouzském vpádu do Alžírska proudí do země davy evropských osadníků. Mezi nimi, ze severoitalského […]
Saxofon: Proč ho nejdřív nikdo nechce?
Většina klasických hudebních nástrojů se vyvíjela postupně a datum jejich vzniku ani vynálezce neznáme. Minimálně jeden je ale výjimkou!  Dechové nástroje jsou buď dřevěné, anebo žesťové. Ovšem striktní rozdělení platí jen do roku 1840. Tehdy totiž Belgičan Adolphe Sax (1814–1894), již dlouho přesvědčený o tom, že v hudbě něco chybí, vezme plátek typický pro dřevěné […]
Věčný rebel Alain Delon: Věrnost není na pořadu dne
Malý chlapec sedí u vchodu do řeznictví a marně si snaží si urovnat myšlenky. Proč tu je? Proč nemůže být s mámou a tátou? Z téhle rány se už nikdy neotřese… Když se 8. listopadu 1935 ve Sceaux na jižním předměstí Paříže prvně rozkřičí maličký uzlíček počastovaný dlouhým jménem Alain Fabien Maurice Marcel Delon (1935–2024), […]
Smolný den: Čtyři tragédie zrovna na pátek třináctého
Jaký tropický cyklón si vezme nejvíc životů? Bezkonkurenčně Bhola. Jméno dostane po největším z bangladéšských ostrovů. Zformuje se 8. listopadu roku 1970 nad Bengálským zálivem a vydá se zdrtit Východní Pákistán (dnešní Bangladéš) i část Indie.  Zabíjí i na pátek 13. EpochaPlus.cz vám přináší sérii tragických událostí, které jen přilily do kotlíků pověr o neštěstí […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz