Jsme ve střední Asii někdy před 7000 lety. S obdobím dešťů se konečně hejna ryb objeví i ve středozemí. Jenže, co s takovým úlovkem, aby se nezkazil?

Místní se naučí dělat si zásoby na časy sucha. A tak vznikne nare-sushi, ryby kvašené v rýži. Prosolené ryby se uloží do vařené rýže a nechají se podlehnout mléčnému kvašení. Rýže se po dlouhých měsících vyhodí a syrové ryby získají další živiny.

Přes Čínu se unikátní recept dostane až do Japonska. A tam? Tam se dlouho nic neděje…

Vždyť se to dá jíst!

Mladý kuchtík převalí sousto v ústech. Vždyť je to překvapivě chutné! Určitě nebude prvním, kdo rýži s kvašenou rybou ochutná dávno před tím, než budou bílá zrnka znehodnocena. V 15. století ale experiment padne na úrodnou půdu.

Právě se začíná rodit to, čemu dnes říkáme sushi. Rýže se díky razantně zkrácené fermentaci již nevyhazuje, ale poobědvá se rovnou s naloženou rybou. O dvě století později se na trhu objeví moderní rýžový ocet, díky kterému odpadne proces kvašení.

Od té chvíle si můžete dát hako sushi, tedy sushi v krabičce, nebo oshi sushi, tedy rýži s přílohou stlačenou do úhledné krychličky, a také haja sushi. Zkrátka expresní sushi.

Poprvé v USA!

To ale není to, co se většině Evropanů i Američanů vybaví, když se řekne „sushi“. Tomu se začne Japonsko blížit až s nigiri sushi, jehož otcem je zřejmě jistý Hanaja Johei.

Na počátku 19. století ho nabízí ho na stáncích coby „fast food“ v rušných ulicích Eda, které bude roku 1868 přejmenováno na Tokio. Tou dobou je k mání již i maki sushi obalené v typické řase nori.

Japonci, zřejmě prvně v historii, míří s koncem 19. století poměrně masově do světa. A tak je již roku 1883 otevřena první japonská restaurace, kde si můžete dát samozřejmě i sushi, v kalifornském San Francisku!

Vývoj naruby

Tuňák je drahý a v syrovém stavu nebezpečný, na řasu nori se dívá řada Američanů skrz prsty. A tak se zrodí kalifornská rolka – vymění tuňáka za avokádo a oděje se sezamovými semínky. Sláva nového sushi se rozšíří z Kalifornie i do Japonska.

Podobný příběh by mohl dovyprávět také losos. Japonci ho jedí odnepaměti. Ovšem tepelně upraveného nebo naloženého, v opačném případě je zásobárnou parazitů. Opotilo se vám čelo, protože sushi se syrovým lososem běžně jíte? Za to vděčíme Norům.

Ti začnou chovat lososy obecné na farmách. Místo v Japonsku dostupných tichomořských druhů jde o atlantické. Chov se podaří vypiplat bez parazitů! Japonci jim ale zpočátku nevěří. První norští lososi tam skončí na grilu.

To Američané je již v 70. letech zařadí do sushi. V nedůvěřivé Zemi vycházejícího slunce tak učiní až koncem osmdesátek…

Pálí? Ale uzdravuje!

45 dní. Tak dlouho trvá, než můžete prvně sklízet pěstované řasy nori. Další následují zhruba v 10denních intervalech.  Jsou tyto řasy zdravé? A jak! Představují zásobárnu vitamínů B, A, C, zinku, železa, sodíku, jódu, vápníku i hořčíku.

Navíc jde o jeden z nejlepších zdrojů bílkovin, jako bonus snižující hladinu cholesterolu a choroboplodných zárodků v těle. Sushi jako celek lze celkově označit za pokrm napěchovaný živinami a stopovými prvky.

A zdravé je včetně pálivého wasabi, koření z oddenku rostliny eutremy japonské. Jde o skvělého bojovníka s bakteriemi a záněty!