V první světové válce bojovali Češi nejen v pozemních vojenských operacích, ale i v námořních bitvách. Na lodích rakousko-uherského námořnictva sloužilo na šest tisíc námořníků z českých zemí.

Sdíleli osud i těch plavidel, která skončila pod hladinou Jaderského moře. To je i příběh bitevní lodi SMS Szent István.

Do námořní služby je loď Szent István zařazena v roce 1915. Disponovala úctyhodnou dělostřeleckou výzbrojí. Její posádka se skládala z více než tisícovky námořníků, kterým velelo třicet osm důstojníků.

Pro osmdesát devět mužů z posádky bitevní lodi předčasně skončila životní pouť osudového 10. června 1918. Co se tehdy stalo?

Domovský přístav v Pule

Domovským kotvištěm byl pro loď přístav v Pule. Nebyla zde osamocena, protože specifikem působení rakousko-uherské flotily v Jaderském moři byl právě dlouhý pobyt v domovských přístavech.

Důvodem byl nedostatek uhlí, zaminování vod Jadranu i nebezpečí ze strany nepřátelských ponorek a rychlých torpédových člunů.

Byly to právě italské torpédové čluny, které stojí za zkázou lodi SMS Szent István. Co jí předcházelo? Na rok 1918 byla naplánována operace, během které mělo rakousko-uherské námořnictvo prolomit spojeneckou blokádu Jaderského moře.

Szent István vyplouvá z Puly jako součást početné flotily. Zdálo se, že mu zatím nic nehrozí. Opak byl pravdou!

Útok torpédových člunů

Z přístavu v Anconě ve stejné době vyplouvá dvojice italských torpédových člunů MAS-15 a MAS-21, aby si počíhala na ocelové obry. Pod rouškou noci se člunům podaří přiblížit se k rakousko-uherské flotile a vypustit torpéda.

Zatímco torpéda člunu MAS-21 selhávají a potápějí se před dosažením cíle, torpéda vypuštěná z MAS-15 fungují bezchybně a zasahují pravobok Szent Istvánu.

Pokusy o záchranu lodi byly bezúspěšné a Szent István se potápí. Zahynulo 89 členů posádky, z toho 26 českých námořníků.

Relativně nízký počet obětí ovlivnil i fakt, že v rakousko-uherském námořnictvu se přísně dbalo na to, aby členové lodních posádek uměli plavat.

Poloha lodního vraku je známa od sedmdesátých let minulého století. Szent István byl objeven v hloubce 66 metrů, a to nedaleko chorvatského ostrova Premuda. Vrak je nyní kulturní památkou pod ochranou chorvatských úřadů. Dodejme, že na jeho výzkumu se aktivně podílely i české potápěčské expedice.