Olše mohou být stromy i keře a vědce zarážejí úžasným obsahem látek, které bojují proti rakovině. A to není vše, některé druhy dokážou chránit játra a zkoumá se také pozitivní vliv v boji proti HIV. Olší si ale váží již naši prapředci.

Jde o první stromy, které osidlují půdu po ustupujících ledovcích. Nevadí jim ani podmáčené prostředí rašelinišť či písčitá půda. Olše si tak pro svou houževnatost vyslouží pověst rituálního ochránce, stromů, který vydrží i v největší nepřízni osudu.

Na druhou stranu, místa, kde rostou, je v očích předků spojují s výskytem nečistých entit.

Dub: Ve stínu hromovládců

Na Zemi rostou již zhruba 55 000 000 let a pro vysoký obsah tříslovin si jejich kůru oblíbí lidstvo v rámci léčitelství. Dub má – jak se po staletí věří – magickou moc!

Pokud pálíte jeho listí, přivoláte vítr, a máte-li doma nemocného, pomůže, když jeho osobní věci na dub zavěsíte. Zdraví a sílu dobytku dodáte dubovým věncem položeným mezi rohy, a pokud máte touhu povídat si s lesními duchy, učiňte tak přes vykotlaný dub.

Silné stromy bývají zasvěcovány hromovládcům: Diem počínaje, přes severského Thóra, keltského Taranise až po baltského Perkuna a slovanského Peruna.

Už v mýtech se dočteme, že tito bohové nejraději sešlou blesk na svůj strom – a věda tomu dává z empirického hlediska kupodivu za pravdu! To ve Velkém dubu (Major Oak) stojícím v Sherwoodu se zabydlí legendární Robin Hood. Blesk ho kupodivu nezasáhne…

Bříza: S prachem vymete i zlo

Svět se loučí s dinosaury a velké vymírání na konci křídy nastoluje zcela nový řád světa. A v něm, zhruba před 66 000 000 lety, již budou mít své místo břízy.

Po dalších desítkách milionů let se stanou pro Slovany symbolem jara a čistoty, který skrze magické rituály podporuje plodnost a pěstuje čistou lásku. Sama o sobě je bříza ochranným stromem, který se vyplatí zasadit na pozemku.

Z větviček se poté již po staletí vážou košťata. Díky moci břízy je úklid nejen fyzický, ale prý také zbavuje vymetené místnosti všeho zlého! Zda to funguje i u druhů bez bílé kůry, jsme ovšem nikde nevyčetli…

Lípa: Kde se nejlépe vyzná láska?

Píše se rok 1848, když se Slovanský sjezd unese, že se naším národním stromem stane lípa. Zůstane jím i na Slovensku a stejný status má ve Slovinsku a Lotyšsku, tam zároveň s dubem. Lipovou ratolest má také vlajka prezidenta České republiky.

Srdcovité lístky lípu předurčují k láskyplné symbolice. Již staří Germáni ji považují za strom bohyně plodnosti, lásky, krásy, ale také války a čarodějnictví, Freyji.

V každé správné vesnici stojí košatá lípa, pod kterou se po staletí konají svatby, shromáždění, vesnické zábavy, ale také soudy. Již od středověku platí čaj z lipových květů za zázrak v boji s nachlazením a jemná lipová vůně navíc dmýchá city. To proto se „Miluji tě,“ prý nejlépe říká ve stínu těchto majestátních stromů.

Jabloň: Brána do světa víl

V řecké mytologii stojí ukradené zlaté jablko za trojskou válkou, u nás jde nejčastější ztvárnění Stromu poznání z rajské zahrady. Vyslouží si i punc stromu života. Věří se také, že jde o bránu mezi světem lidí a víl.

Tajemný portál se prý otvírá, pokud si pod jabloní dopřejete šlofíka. A její plody? Kromě legendárního poznání dobrého a zlého vás nadopují vlákninou, vitaminem C a antioxidanty, které chrání DNA a snižují tak riziko rakoviny.

Spektrum prospěšných látek ale také krom jiného snižuje riziko Parkinsona či Alzheimera.