Zoufale sleduje jeho krásnou tvář bez sebemenší známky života. Ona, královna Semiramis, se chtěla stát jeho ženou. Odmítl. Takový konec si ale nepředstavovala…

Podle řeckého historika Diodóra Sicilského (asi 90–27 př. n. l.) je Semiramis dcerou rybí bohyně Derketo, která se zamiluje do smrtelníka. Toho ovšem Derketo zabije a sama se vrhne do vln. Zůstane po ní dcerka, kterou před smrtí hlady zachrání holubí hejno.

Vychová ji pastýřský předák Simas. Pojmenuje ji Holubice (persky Semiramis).

Vyroste z ní dívka pozoruhodné krásy, kterou si vezme nejprve generál Onnés a poté mu ji „ukradne“ asyrský král Ninos, legendární zakladatel Ninive. Arméni zase věří, že se Semiramis zamiluje do krále Ary Nádherného, který si ji však odmítne vzít.

Asyřané tak vytáhnou proti Arménům a Ara v lítém boji navzdory jejímu rozkazu, že musí být zajat živý, umírá. Semiramis pak zamaskuje jednoho ze svých milenců jako Aru a tvrdí, že ho bohové oživili. Válka díky tomu skončí.

Káže vystavět… úplně všechno!

Pokud bychom věřili starověkým nápisům, je Semiramis nejproduktivnější stavitelkou starověku a také velkou cestovatelkou. Káže vybudovat Babylónské zahrady a unikátní Eufratský „most“ vedoucí pod řekou.

Již ve starověku je jí připsán nespočet monumentálních staveb. Tolik, že je to na jeden lidský život moc. A hlavně… některé prokazatelně vzniknou mnohem později, než se i v pohyblivém hávu legend její život mohl pohybovat. Proč?

Jde o tradici, jejíž smysl nám bohužel nezůstal dochován. Zbývá se jen ptát: Existovala vůbec tajemná Semiramis?

Tak alespoň ty zahrady…?

Odpověď je dvojaká. Historicky vzato, ano, existovala. Za manžela má krále Šamši-Adada V., který sedí na asyrském trůně v letech 823 až 811 př. n. l. Po jeho smrti se chopí regentské vlády, dokud nedokáže jejich syn spravovat zemi sám.

Nekřižuje světadíl a nenechává stavět jednu významnou dominantu a aglomeraci za druhou. Připisuje se jí ovšem div světa v podobě Babylonských zahrad… které ale pro její potěchu spíše nechá zbudovat král. Ještě pravděpodobnější je ale fakt, že vzniknou dávno po jejich vládě.

Na ženu nevídané…

Médie, což je historická země na severozápadě dnešního Íránu, Mezopotámie, Persie, Levanta, Anatolie, Kavkaz i Arabský poloostrov. Všude tam najdeme stavby, které jí jsou připsány.

Mezi Armény, ale i na severovýchodu Sýrie, v Turecku nebo severozápadním Íránu dodnes narazíte na živé Semiramis – jméno si udrží oblibu po celá tisíciletí. Jak tento kult, který se časem obalí fantaskními legendami, vznikne?

Podle historiků by za tím mohla být ona historická Semiramis, která uchopí na otěže moci v dobách politické nejistoty, a to navzdory asyrské tradici, která se na vládu žen dívá skrz prsty. Semiramis musí být skvělá politička, energická a velmi inteligentní.

Své říši rozkolísané občanskou válkou přinese vytouženou stabilitu. Vyslouží si tak na svou dobu pro ženu nebývalou úctu. Její příběh se traduje z generace na generaci. A stává se stále víc odtrženým od reality…