Není to ani modrá, ani zelená. Přesto je však plnohodnotnou barvou se svým vlastním původem. Proč je tyrkysová tak oblíbená? A kdo jí dal jméno?
Už tisíce let lidé milují vzácný kámen, který má díky obsahu mědi velmi nevšední barvu. Nejstarší stopy směřují do Egypta, kde zdobí předměty nalezené v hrobkách. Tím nejslavnějším je ikonická pohřební maska faraona Tutanchamonona (14. stol. př. n. l.)!
Egypťané spojují výjimečný minerál s bohyní lásky a krásy Hathor a jsou přesvědčeni, že má ochranné vlastnosti. Vyrábějí z něj šperky, které mají pomáhat odhánět zlé duchy, zdobí s ním amulety, ukládané k zesnulým kvůli bezpečí v posmrtném životě.
Číňanům prý tento kámen přináší štěstí a vitalitu. A staří Peršané ho nosí na krku nebo na zápěstí, aby je ochránil před nepřirozenou smrtí.
Pokud ovšem změní barvu, což se s může stát světlem či chemickou reakcí vyvolanou kontaktem s kůží, nositel se může obávat blížící se zkázy!
Turecký kámen
Jak se ale ten magický kámen jmenuje? Římský filozof Plinius Starší (23–79) ho označuje jako callais, Aztékové, kteří s ním vykládají své úchvatné mozaiky, ho znají pod názvem chalchihuitl. Někdy v 17. století však nakonec převáží jiné jméno.
Přestože nejstarší známá naleziště jsou v Persii (dnešní Írán), do západní části Evropy se minerál nejprve dováží z Turecka. A Turkům se tehdy ve francouzštině říká Turquois. Vznikne tedy pierre turquoise, v tehdejším jazyce „turecký kámen“. Anebo jednoduše tyrkys!
A nezůstane to jen u kamene – pro jeho výraznou barvu totiž označení chybí. Už z roku 1573 tedy pochází v angličtině zmínky o „tyrkysu“, který nepopisuje kámen, ale odstín na pomezí modré a zelené.
Kdo ji umí nejlépe?
V rostlinné a živočišné říši je tyrkysová vzácná. Podobně jako u modré je pro přírodu těžké ji vyrobit. Molekuly musí ze světla absorbovat jen určité množství energie.
Ovšem třeba motýli Doxocopa laurentia (tyrkysový císař) se pyšní křídly s jasně tyrkysovými středy. Středoamerický pták momot skořicovobřichý má zas ukázkově tyrkysový ocas.
A nepřehlédnete ani trpasličího gekona tyrkysového z Tanzanie, tedy pokud budete mít štěstí, protože patří ke kriticky ohroženým druhům!
Někdy je tyrkysové i nebe. Před bouřkami nebo při velkém znečistění, kdy se paprsky světla tříští o kapky či částečky ve vzduchu.
A nakonec pozadu nezůstává ani voda. Snad nejtyrkysovější je Karibské moře, které vděčí za svou barvu hlavně bílému písčitému dnu fungujícímu jako zrcadlo.
Všechno světlo se od něj vrací zpět, a protože voda přirozeně absorbuje červené a žluté, zpět k našim očím se odráží modré. A trochu zeleného.
Luxus a klid
V Karibiku si většina lidí připadá jako v ráji. Protože tyrkysové moře je přeci krásné! V nejrůznějších průzkumech se tyrkysová pravidelně umisťuje mezi nejoblíbenějšími ze všech barev.
Dle psychologů proto, že je nejen pozitivní a zářivá, ale díky spojení s oceánem a tropy i velmi uklidňující.
Tyrkysová se tak často používá tam, kde je vhodné navodit pocit uvolnění a duševní pohodu. A oblíbená je i v marketingu, hlavně u značek, které se zaměřují na omlazení či péči o tělo.
Tyrkysová je zároveň symbolem luxusu, čímž navazuje na tradici starověku, kdy byl tyrkys cenným drahokamem. Často ji najdeme v interiérech, na špercích a v módě, nedají na ni dopustit slavní návrháři a luxusní značky.
Jako slavnostní barva někdy nahrazuje rudou. Například při prestižní hudební soutěži Eurovision Song Contest se celebrity namísto po červeném tradičně procházejí po tyrkysovém koberci.
