Domů     Jak Češi zachraňují zrak? Pomocí nanotechnologií a kmenových buněk!
Jak Češi zachraňují zrak? Pomocí nanotechnologií a kmenových buněk!
27.1.2016

Asi není třeba zdůrazňovat, že k orientaci ve světě živočichové nutně potřebují své smysly. Pro člověka je v tomto ohledu nejdůležitější zrak. I on se však může poškodit a poté nastává problém. Avšak práce českých vědců možná pomůže poškozený zrak zachraňovat.

Nanotechnologie jsou velkým hitem poslední doby. A byť v některých oborech česká věda poněkud zaostává, v oblasti nanotechnologií patří ke světové špičce. Zásluhu na tom má především Technická univerzita v Liberci. A právě její nanovlákna mohou dát naději lidem s poškozeným zrakem.

Nanotechnologie a kmenové buňky. To je tajemství celého výzkumu.

Vědci z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky prokázali v rámci základního výzkumu významné zlepšení hojení poškozeného povrchu oka ve chvíli, kdy jsou do boje povolány kmenové buňky.

Ty dokonce dokážou zvýšit v některých případech možnost záchrany zraku. Pro růst kmenových buněk a jejich přenos na oko vědci čeští využili speciální nanovlákna vyvinutá Technickou univerzitou v Liberci.

reklama

Právě tato nanovlákna zajistí, že na nich napěstované kmenové buňky zůstávají na oku na správném místě. Kmenové buňky přitom mohou být získány buď ze zdravého oka pacienta, z jeho kostní dřeně, či tukové tkáně, anebo také od jiného dárce.

Experimenty dosud probíhaly v laboratorních podmínkách, přesto je naděje, že nový postup bude fungovat i u člověka, vysoká.

Než budou moci být výsledky výzkumu, který financovala Grantová agentura ČR, uvedeny do praxe, musí být ještě bezpečnost a účinnost terapie prokázána klinickými testy a následně schválena Státním ústavem pro kontrolu léčiv. „V některých státech je už v současné době léčba poruch oka pomocí kmenových buněk využívána v klinické praxi.

U nás ale zatím ne. A přitom česká metoda s nanovlákny jako materiálem pro růst a přenos buněk nabízí celosvětově unikátní řešení,“ říká vedoucí výzkumu, Vladimír Holáň z Ústavu experimentální medicíny.

„Tam, kde je tato léčba umožněna, se zatím místo nanovláken používají různé druhy gelů, kolagenových nosičů nebo kontaktních čoček,“ dodává s tím, že terapie pomocí kmenových buněk může být řešením tam, kde je poškození oka rozsáhlejší a nestačí už využití stávajících metod léčby spočívajících především v transplantaci rohovky získané od dárce.

Výzkum již prokázal, že kmenové buňky přenesené přímo na poškozené místo mohou podporovat hojení a obnovu rohovkové tkáně. Rohovka chrání povrch oka a zároveň zprostředkovává přenos světelných paprsků na sítnici.

Snížení její průhlednosti v důsledku poškození nebo onemocnění může vést ke zhoršení zraku, v krajních případech až k úplné slepotě. Regenerace rohovky a obnova rohovkové tkáně jsou proto předmětem intenzivního studia.

Hledají se především terapeutické postupy, které nabízejí alternativu k transplantaci. Těmi může být právě obnova tkáně pomocí různého typu kmenových buněk získaných přímo od postiženého pacienta.

Tím ale využití kmenových buněk v léčbě očí zdaleka nekončí. Kromě rohovky by totiž mohly pomáhat také při onemocněních sítnice.

Především při takzvané diabetické retinopatii, což je nezánětlivé onemocnění sítnice, které vzniká jako důsledek celkového postižení cév u pacientů s cukrovkou, a může vést k závažné poruše zraku až k úplné slepotě. V těchto případech je však třeba zajistit přenos kmenové buňky až k sítnici do zadní části oka.

Léčba těchto obtíží pomocí kmenových buněk by však mohla pomoci až miliónům postižených pacientů po celém světě.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Stavbu dálnice D1 zastavila válka. V krajině zůstaly opuštěné mosty
Dnes po ní denně projíždějí desetitisíce automobilů, její jméno ale provází příběh plný velkolepých plánů, válečných přerušení, technických překážek i pozoruhodných stavebních kuriozit. Dálnice D1 totiž nevzniká až v šedesátých letech, jak si možná mnozí myslí. Její historie se začíná psát už za první republiky. Některé její části čekají na dokončení desítky let! Píše se […]
Věda a technika
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám. […]
Věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
svět zločinu
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému […]
Slavná záchranná akce v Entebbe: 57 minut pro Kulový blesk
Cestující se při athénském mezipřistání naloďují na palubu Airbusu Air France, aby pokračovali do Paříže. Mezi nimi i údajný německý „manželský pár“ Brigitte Kuhlmannová s Wilfriedem Bösem a dvěma Palestinci.   První dva jsou členy západoněmecké radikálně levicové organizace Revoluční buňky a Palestinci patří k PFLP. Pouhých osm minut po startu 27. června 1976 se jim […]
A zase ta fronta… Po stopách únosů letounů v září roku 1970
Na trasách Tel Aviv / Curych – New York, Bombaj – Londýn vzlétají lety El Al 219, TWA 741, Swissair 100, Pan Am 93 a BOAC 775.  Píše se 6. a 9. září roku 1970. Horor na jordánském Dawson’s Field začíná… Patrik Argüello (1943–1970) je nikaragujsko-americký marxisticko-leninský bojovník a člen Sandinistické fronty národního osvobození. Když […]
Zhroucení budovy Rana Plaza: Spadne to? Stejně přijďte!
Sanitky se prodírají mezi lidmi. Lidský řetěz si podává kusy sutin. „Tady! Vidím rukáv!“ křičí menší chlapík. Jde o minuty. Zachráněný ještě žije a brzy leží na nosítkách. Muž s píšťalkou klestí cestu davem. Z trosek se nakonec podaří vytáhnout na 2500 zraněných. O kus vedle ale leží jeden vedle druhého ti, kteří neměli tolik štěstí. Na […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz