Mexikem zmítají epidemie i hladomor a nový hřbitov je nutností. A tak je vybudován Panteón de Belén, s původní myšlenkou pohřebiště významných osobností města Guadalajara.
Pohřbívá se tu sice jen mezi roky 1848 až 1896, živo je tu ale i dnes. Davy turistů si rezervují noční prohlídky, rušno bývá i přes den. Místní hřbitov je rájem duchů, kteří nenalezli klid. Naštěstí prý nejsou obvykle nebezpeční.
A tak tu prý potkáte tragicky zemřelé milence, děti, jeptišku i mnicha, ducha piráta a dokonce i upíra.
Barbados: Rakve, co se hýbou
Místo posledního odpočinku v malebném pobřežním kraji farnosti Christ Church vypadá bezpečně. Pokud byste ale patřili mezi rodiny pohřbívající své milé do zdejší krypty Chase Vault přiléhající ke hřbitovnímu kostelu, tento pocit vás rychle opustí.
Místní masivní rakve se pohybují! Tento jev zaznamená již roku 1833 skotský cestovatel, generál James Edward Alexander (1803–1885). Při dalších pohřbech totiž rakve stojí na jiných místech, než jak byly uloženy.
Pro vstup dovnitř je přitom třeba odvalit monolit, se kterým si poradí nejméně šest zdatných mužů. Po prvních samovolných přenosech je vstup dokonce zabetonován. Podlaha vysypaná pískem neukazuje jedinou šlápotu – a přesto jsou příště rakve opět jinde!
Na případ si chce posvítit i autor Sherlocka Holmese, Arthur Conan Doyle (1859–1930). Za posuny vidí živočišný magnetismus.
Illinois: Mejdan s duchy
Vítejte v Brémách. Ovšem ne těch německých, ale amerických. Místní hřbitov sice značně pustne vandalismem a faktem, že se stane oblíbeným místem pro mejdany pubescentů, i tak ale platí za jeden z nejstrašidelnějších na světě.
V 70. letech minulého století se to tu jen hemží proslulými lovci duchů s různými detektory. Paranormální aktivity je tu prý na rozdávání. Nejčastěji se tu objevují podivná světla, která netečně plují prostorem.
Ovšem nechybí ani zjevování duchů nebo hrůzyplné šelestění v místech, kde nenajdete ani zvířecí nožku.
Londýn: Pozor na upíra!
Mezi dalšími 170 000 lidmi tu leží například Karel Marx (1818–1883), ale také jistá vražedkyně svých čtyřech dětí.
Právě její duch prý bloumá nádherným londýnským hřbitovem Highgate vystavěným ve viktoriánském stylu roku 1839. Jejím posmrtným údělem se stane zoufalé hledání svých čtyř robátek a každonoční litanie tonoucí ve výčitkách svědomí.
Plačící dámy se ale bát nemusíte. V jedné z hrobek ovšem prý přebývá nefalšovaný upír! Mezi oblíbenými městskými legendami tak najdete i ty pocházející z 60. a 70. letech minulého století, kdy v podobě přízraku fyzicky napadne několik návštěvníků hřbitova!
Naštěstí, zřejmě dle rčení „krve by se v nich nedořezal“, odejde s prázdnou a turistům zůstane jen pár zhmožděnin.
Kam pohřbili Otýlii Vranskou?
Tajemně vypadají márnice, propadlé hroby a příroda, která pohlcuje kousek po kousku memento smrti a vytváří tak nezaměnitelnou atmosférou. To je hřbitov bláznů, ležící 700 metrů západně od pražské Psychiatrické nemocnice v Bohnicích.
Právě zde se zejména v 80. letech odehrávaly satanistické rituály. Mnozí návštěvníci by i dnes odpřisáhli, že koutkem oka zahlédli při večerním soumraku mlhavé pohyby mezi některými z přibližně 4200 hrobů. Ty patří jak pozapomenutým pacientům, tak vojákům.
Kromě nich tu možná na věčnost odpočívá i bosenskosrbský atentátník Gavrilo Princip (1894–1918) a podle některých indicií i brutálně zavražděná slovenská prostitutka Otýlie Vranská (1912–1933).
