Voní ostře, chutná výrazně a v lidovém léčitelství má téměř magickou pověst. Česnek se označuje za „přírodní antibiotikum“ a už po staletí se mu přisuzují léčivé i magické vlastnosti. Jenže je to pravda, nebo jen tradice předávaná z generace na generaci? A může nám skutečně pomoci přežít zimní sezonu bez úhony?

Když rozmáčknete stroužek česneku, spustí se malá chemická reakce. Z látky zvané alliin vzniká alicin, sloučenina, která je zodpovědná za typickou vůni i za většinu biologických účinků česneku.

Právě alicin má podle laboratorních studií antibakteriální, antivirové i protiplísňové vlastnosti. Jinými slovy: dokáže brzdit růst některých mikroorganismů. To ale rozhodně neznamená, že funguje stejně jako klasická antibiotika předepsaná lékařem.

Ta jsou cílená, standardizovaná a klinicky testovaná proti konkrétním bakteriím. Česnek působí spíše podpůrně a jeho účinek je mírnější i méně předvídatelný.

Dvojí mechanismus

Vědecké pohledy naznačují, že pravidelná konzumace česneku může mírně snižovat riziko nachlazení nebo zkracovat délku jeho trvání. Mechanismus je pravděpodobně dvojí: jednak přímý antimikrobiální efekt, jednak podpora imunitní odpovědi.

Česnek obsahuje i antioxidanty a sirné sloučeniny, které mohou přispívat k lepší obranyschopnosti organismu. Zásadní je ale způsob konzumace, nejvíce účinných látek vzniká po rozmačkání a krátkém odstání syrového česneku. Dlouhé vaření obsah účinné složky výrazně snižuje.

Zimní spojenec

Pomůže nám tedy v zimě? Ano, ale buďme realističtí. Česnek není zázračný štít proti virům, ani nenahradí očkování, odpočinek nebo pestrou stravu. Může ovšem být užitečnou součástí prevence, zejména pokud ho jíme pravidelně a v přiměřeném množství.

Navíc prospívá i srdci a cévám, protože může pomáhat snižovat krevní tlak a hladinu cholesterolu. Pokud vám tedy jeho chuť nevadí, může být česnek jednoduchým zimním spojencem.

Jenom je dobré si zapamatovat, že při vážnější infekci patří rozhodnutí o léčbě do rukou lékaře.