Jejím tatínkem je významný důstojník americké námořní pěchoty George C. Thorpe, matkou Cora Wellsová, dcera senátora za Minnesotu. Amy Elizabeth Thorpeová (1910–1963) své dětství procestuje podle toho, kam zrovna přeloží otce.
Už v jejích 14 letech je jasné, že z ní roste pěkné kvítko. Ještě v pubertě okusí měkkost polštářů u několika značně starších diplomatů. 29. dubna 1930 jí zazvoní svatební zvony s Arthurem Packem, o 19 let starším tajemníkem britské ambasády ve Washingtonu.
Pod srdcem tou dobou nosí už dítě. Čí? Packovo zřejmě ne, protože nebohý chlapec záhy putuje do dětského domova. Betty o něj nikdy velký zájem jevit nebude…
To je ta pravá! A zase těhotná…
Chile roku 1931. Arthur je sem přidělen na britské velvyslanectví. Manželům se tu narodí dcerka a Betty tu stihne konvertovat ke katolicismu. Možná je za tím i slabost pro kněze – ostatně, o čtyři roky později jednoho ve Španělsku svede.
Ostatně, štíhlé krásce s jantarovými vlasy stačí upřít svou pronikavě zelený pohled a muži jí padají k nohám.
Když ji naverbuje tajná služba British Security Coordination (BSC), kterou v New Yorku založí Britská tajná zpravodajská služba (MI6), bude právě tato strategie klíčem k úspěchu. Před naverbováním ji má proklepnout ji mladý agent Paul Fairly. Betty uspěje – ale musí na potrat.
Jiné by vzaly do zaječích
Píše se rok 1937. Packovi se stěhují na velvyslanectví ve Varšavě. Arthur ale dostane mrtvici a Bet ho odveze zpět do Anglie. Za dcerou do Varšavy se však záhy vrací.
Má tu řadu úkolů, navíc ji pod svá vyzvědačská křídla přijmou i na začátku války neutrální Američané. Mise pod peřinou i bez ní zvládne hravě splnit. Informuje tak tajné služby například o záměrech Adolfa Hitlera (1889–1945) na obsazení Československa.
Nebo za pomoci milence, drog a sexu na odvedení pozornosti, zvládne nechat ofotit fašistické šifrovací kódy z italské ambasády, čímž dá Spojencům do budoucna značnou výhodu. „Výsledky mé práce zachránily tisíce britských a amerických životů.
Zatáhlo mě to do situací, kdy by ctihodné ženy vzaly do zaječích. Ale já měla závazek – a války se nevyhrávají ctihodnými metodami.“ shrne Bet po letech, pár měsíců před smrtí.
