Vlak jedoucí z Olomouce do Prahy příjemně duní a uspává. Muž v kupé ale najednou zbystří. Všimne si, že jeho spolucestující louská vědecký časopis a nenápadně mu pohlédne přes rameno. Nad článkem o tantalových očních náhradách zakroutí odmítavě hlavou.

„Plast by byl přece mnohem lepší než kov!“ pronese. A myšlenka na první kontaktní čočky je na světě.

Nápad na zhotovení měkkých kontaktních čoček nedá Wichterlemu spát dlouhé roky. Štědrý den roku 1961 tráví doma, dumá a kreslí náčrtky. Do večera je na světě první čočkostroj!

Je sestavený pouze z dětské stavebnice Merkur a dynama jízdního kola, jež později nahradí motorek z gramofonu. Právě z něj vzejdou první měkké kontaktní čočky, které dnes používá více jak sto milionů lidí po celém světě.

Američané šílí

Zvěsti o průlomovém vynálezu se rychle šíří i za hranice země. Už v roce 1963 je vynález patentován a o dva roky později podepisuje Československá akademie věd licenční smlouvu s americkou firmou National Patent Development Corporation.

Stát ho zradí

Po roce 1968 upadá Wichterle pro svou politickou angažovanost v nemilost komunistů. Ti nakonec jeho patenty prodávají do USA za cenu zhruba odpovídající jednoročnímu výnosu z licencí.

Sám Wichterle tak za průlomový vynález nedostane nikdy více než zlomek původního honoráře zaplaceného československé vládě.

Vynálezce ale celou záležitost bere s nadhledem. „Býval bych měl problémy co dělat s takovým množstvím peněz,“ vzpomíná později. Dnes je již jisté, že jeho jméno nezmizí nikdy. Minimálně proto, že od roku 1993 je po něm pojmenován asteroid.