Příběh německé dívky Juliane, který se odehrál v tropické džungli jihoamerického Peru, je jedním z těch nejfantastičtějších. Sedmnáctiletá studentka nejenže přežila pád letadla, ale zvládla bez jídla a vybavení přežít v místě plném jedovatých hadů a pavouků.
Vánoční let v tropech
Byl Štědrý den roku 1971, když se Juliane Koepcke setkala se svou matkou Marií v peruánském městě Lima. Naplánovaly si totiž, že Vánoce stráví s otcem, který pracoval jako biolog v městečku Pucallpa. Obě ženy našly místo v lince 508LANSA.
Po 40 minutách však letoun zasáhl blesk a ve výšce 3 kilometrů se doslova rozpadl na kusy. Když se Juliana probrala, zjistila, že padá připoutaná k sedačce. Opět se jí vrátilo vědomí až ve větvích stromu.
Měla zlomenou klíční kost a několik tržných ran. Zbylých 91 cestujících zahynulo.
Těžká zkouška začíná
Julianě se podařilo sešplhat na zem, byla ale tak vyčerpaná, že po celý den proležela na zemi. Silně krátkozraká studentka navíc zjistila, že přišla i o brýle. K průzkumu nebližšího okolí jí proto posloužila bota.
V domově jedovatých hadů a hmyzu se totiž nemusí vyplatit sahat kolem sebe holou rukou. Při průzkumu si vzpomněla na radu, kterou jí v dětství dal otec. „Říkal mi, že musím najít nějakou říčku a pak jít po proudu.
U vody totiž vždycky žijí nějací lidé,“ vysvětluje Juliana. Jednu takovou naštěstí našla nedaleko. Téměř slepá se bála sníst plody rostlin, protože mohly být jedovaté, pila tedy jen vodu. Deset dní se plazila korytem říčky.
Mezitím jí hmyz nakladl do otevřených ran larvy.
Nečekaná záchrana
Když vyčerpaná dívka spatřila u břehu opuštěný člun, myslela si nejdříve, že má halucinace. Nedaleko ale narazila na chatrč a kanystr s benzinem. Ten jí posloužil k vyčištění ran. „Viděla jsem to u otce, který takto léčil psa.
Do rány s červy mu nalil benzin. Bolelo to jako čert,“ vzpomíná Juliana, kterou u chatrče nakonec našli domorodí dřevorubci a po dvanácti dnech v džungli ji dopravili do civilizace.
