Pozemské horniny odmrštěné do vesmíru při dopadech asteroidů na naši planetu v dávné minulosti mohly doletět až na Titan, měsíc planety Saturn, a přinést tam život.
Někteří vědci se domnívají, že dopad asteroidu na Zemi, který vyhubil dinosaury, mohl vymrštit dostatek materiálu, z něhož se některé úlomky dostaly až na vzdálené měsíce jako Titan.
Pozemské mikroorganismy přítomné v pozemských meteoritech pak mohly na Titanu, oplývajícím organickými sloučeninami, zasít život.
Aby se dostaly pozemské úlomky z atmosféry Země do kosmu, je zapotřebí dopadu asteroidu nebo komety o velikost deset až 50 kilometrů. Takových je v geologické historii registrováno jen málo.
Jedním z nich je náraz asteroidu před 65 miliony let, který vytvořil kráter o šířce mezi 160 a 240 kilometry na území dnešního poloostrova Yucatán v Mexiku.
Brett Gladman z univerzity v kanadském Vancouveru se svými kolegy vypočetl, že při takovémto nárazu se ze Země odštěpilo asi 600 milionů fragmentů, které se dostaly na oběžnou dráhu kolem Slunce.
Některé z nich měly únikovou rychlost takovou, že zhruba za milion let mohly doletět na Jupiter či Saturn a hlavně na jejich měsíce.
Hlavní cíle, které označili, Saturnův měsíc Titan a Jupiterův měsíc Europa, jsou předmětem zvýšeného zájmu astrobiologů, kteří studují obyvatelnost jiných vesmírných těles.
Titan oplývá bohatstvím organických sloučenin, které poskytují potenciální zdroj pro primitivní životní formy. Europa je podle předpokladů domovem oceánu, který se ukrývá pod tlustou vrstvou ledu.
Gladmanův tým spočetl, že asi 20 pozemských kamenů takto mohlo doletět na Titan. Do horní atmosféry tohoto měsíce by vstoupily rychlostí deset až 15 kilometrů za sekundu.
Tuto rychlost cestou k povrchu Titanu by mikroorganismy prý mohly přežít, otázkou podle některých odborníků nicméně zůstává, jak by se dokázaly vyrovnat s mrazivými teplotami Titanu, jež se podle vědců pohybují kolem minus 180 stupňů Celsia.
Do ledového měsíce Europa pak mohlo narazit dokonce asi 100 pozemských meteoritů.