Zahrada odpočívá. Venkovní kompost se stává ledovou hromadou a bioodpad z kuchyně se kupí v koši. Řešení je přitom jednoduché. Říká se mu vermikompostér, tedy kompostér s žížalami. Funguje i v chladných měsících, pokud mu dopřejete správné místo a péči.

A skvělá zpráva: funguje i ve sklepě, garáži nebo v bytě a nesmrdí, když je dobře udělaný.

Vermikompostér je uzavřená nádoba, ve které žijí speciální žížaly, nejčastěji červené žížaly (red wigglers, Eisenia fetida), které zpracovávají kuchyňské zbytky mnohem rychleji než obyčejné žížaly, které znáte z vaší zahrady.

Ideální teplota pro ně je mezi cca 13–25 °C, což odpovídá prostředí teplého sklepa, garáže i místnosti v domě, hlavně aby teplota neklesla k nule, jinak se jejich aktivita výrazně zpomalí nebo jim hrozí úhyn.

Přesně tohle je důvodem, proč vermikompostování funguje i v zimě uvnitř: žížaly zůstanou aktivní, pokud je teplota stabilní a nad cca 10–13 °C.

Jak si takový kompostér vyrobit?

Je to překvapivě jednoduché a nevyžaduje to žádné drahé vybavení.

Nejčastěji se používají plastové bedny nebo nádoby, do kterých vyvrtáte malé otvory pro odtok vlhkosti a přístup vzduchu (nebo použijete dvojici „vložených“ beden, kde spodní sbírá tekutinu – žížalí čaj – a horní je samotný žížalník).

Dno nádoby vystelte vlhkým papírem či novinami, kartonem a trochou zeminy jako podestýlkou, doprostřed přidejte žížaly a první malou dávku nakrájených zeleninových a ovocných zbytků.

Důležité je udržovat substrát vlhký jako vyždímaná houba, ne mokrý, ale ani a ne suchý, a nový odpad vždy lehce zakrýt vrstvou papíru či suchého materiálu, aby se omezil výskyt mušek a zápach.

S jídlem to nepřehánějte

V zimě žížaly svoji práci zpomalí, proto je tolik nepřikrmujete, ideální je dávat jim potravu po troškách, ideálně každé 2–3 dny, aby ji stihly zpracovat. Co do vermikompostéru patří?

Zbytky ovoce a zeleniny, kávová sedlina, čajové sáčky bez plastu, rozdrcené skořápky, papír a karton. Čemu se naopak vyhnout?

Masu, mléčným výrobkům, olejům, tukům, cibuli a citrusům ve velkém množství, tyto materiály totiž přitahují škůdce a žížaly je špatně zpracovávají.

Výhodou domácího vermikompostéru je, že bioodpad z kuchyně můžete zpracovat i během zimy, a výsledkem je vermikompost plný živin pro rostliny a tekuté hnojivo – žížalí čaj, který po zředění vodou skvěle poslouží jako výživa pro vaše květiny nebo pokojové rostliny.

Pokud se o kompost správně pečujete a udržujete ho ve stabilní teplotě, žížaly se o sebe postarají a přemění odpad na úrodnou půdu i přes zimu.