Vánoce jsou krásné svátky, mají však jednu nevýhodu. U nás na severní polokouli jsou právě v době, kdy je většinu dne tma! Jak je udělat jasnější a rozzářenější, když nám nepomůže slunce? Odpověď je jasná!
Zimní slunovrat znamená, že se den bude konečně prodlužovat! Ovšem jen velmi pozvolna, slunce a světlo je třeba promyšleně lákat zpět, a pohané to dělají za pomoci svíček a speciálních ohňů.
Křesťané tradici převezmou a svíčky začnou dávat do oken. Slouží tu jako znamení, že jde o bezpečné místo pro poutníky na cestách. A nakonec symbolizují Ježíše, jako „světlo světa“!
Když se začnou v 18. a 19. století zdobit vánoční stromky, svíčky se přesunou hlavně tam. Lepí se roztaveným voskem na větvičky, poté se přidělávají různými držáky či špendlíky.
Jako první začnou dávat svíčky na stromek Němci, zvyk se poté přesune do dalších evropských zemí. Má však jednu nevýhodu – suchý strom od svíček snadno chytne! A tak není výjimkou, že takové osvětlené Vánoce doma končí požárem! Jak to vyřešit nějak bezpečněji, aby ale nebylo nutné se světýlek vzdát?
Zářící laboratoř
Na sklonku roku 1880 chystá Thomas Alva Edison (1847–1931) zajímavý experiment.
Nedávno vynalezenou žárovku se rozhodne trochu zviditelnit tím, že jich několik připojí na jeden elektrický drát a pověsí zvenku na svou laboratoř v Menlo Parku v americkém státě New Jersey.
Vše má údajně proběhnout v lednu, jenže novináři chystanou akci propálí příliš brzy. A proto Edisonovi nakonec nezbude nic jiného, než žárovky rozvěsit už na Vánoce!
Ozářená laboratoř je krásně vidět i z vlaku na trase mezi New Yorkem a Filadelfií. Cestující jsou tak ohromeni, že podívanou popisují jako pohádkovou říši světel. Do vánoční atmosféry to zapadá dokonale, žádná tradice však z toho zatím není…
Nejkrásnější vánoční strom!
Propojení Vánoc a žárovek však přeci jen nedá spát Edwardu H. Johnsonovi (1846–1917), viceprezidentu společnosti Edison Lamp Company. Co zkusit světla pověsit přímo na vánoční strom, místo zbytečně nebezpečných svíček?
Od Edisona si nechá na zakázku vyrobit 80 červených, bílých a modrých žárovek ve velikosti vlašských ořechů. Sám už se postará o jejich propojení a vzniklým řetězem ozdobí vánoční strom ve svém domě v New Yorku.
Ten navíc stojí na podstavci, který se díky malému motoru každých deset sekund otočí dokola. „Jen stěží si lze představit něco krásnějšího,“ napíše novinář William Augustus Croffut (1836–1915) a k rozzářenému oknu v East 36th Street se hrnou davy lidí.
O dalších Vánocích tam nasvícený strom stojí znovu, jen počty žárovek přibývají. V roce 1884 už je jich 120.
Konečně jsou pro všechny
Taková krása si jistě zaslouží i významnější místo! V roce 1895 tedy americký prezident Grover Cleveland (1837–1908) poprvé nechá ozdobit stovkou elektrických světel vánoční strom v Bílém domě.
Všichni jsou nadšeni, do běžných domácností však zatím nevšední dekorace nemíří. Pro obyčejné lidi je to velmi drahé. První komerční vánoční řetězy se 16 žárovkami se v roce 1900 prodávají za cenu dnes odpovídající asi 7 tisícům Kč.
Na zapojení je navíc třeba práce elektrikáře, což částku ještě mnohonásobně zvýší.
Změní to až nápad Alberta Sadaccy (1901–1980), který je jako patnáctiletý v New Yorku svědkem tragického požáru způsobeného svíčkami na stromečku.
Běžné elektrické osvětlení, které prodávají ve své firmě jeho rodiče, tedy předělá tak, aby z něj byla levná vánoční dekorace.
A když pak ještě firma General Electric pod vedením Edisona přichází s jednoduchou verzí do zásuvky, vánoční světýlka už se stěhují do většiny domovů!
Pojďme s nimi ven!
Zpočátku jsou elektricky rozzářené stromky z bezpečnostních důvodů ukryté v místnostech. Tím prvním na světě, který stojí venku, se stane v roce 1904 norfolkská borovice u Hotelu del Colorado s Sand Diegu.
Následuje strom v Appletonu ve Wisconsinu (1909) a poté v New Yorku (1912). U nás je poprvé osvícen žárovkami tzv. vánoční strom republiky, vztyčený v roce 1924 na náměstí Svobody v Brně.
Během první poloviny 20. století se navíc světla přestanou dávat jen na stromy. Zdobí už i budovy a celé ulice! A především, elektrické vánoční osvětlení překročí hranice své rodné Ameriky a šíří se do světa.
Nejprve do Kanady, poté do Evropy, oblíbí si ho třeba i v Japonsku nebo Hongkongu.
Nejslavnější na světě
A kde dnes najdeme ta nejslavnější a nejtradičnější vánoční světla?
V USA je největším lákadlem Rockefellerovo centrum na newyorském Manhattanu, kde se každý rok rozsvítí obrovitý smrk ztepilý s desítkami tisíc barevných světel a třpytivou skleněnou hvězdou na vrcholu.
Londýn se zas chlubí svou Regent Street, známou nákupní zónou, která je vždy o Vánocích plná zářících andělů. A v Paříži nevynechte slavnou třídu Champs-Élysées, díky zlatým dekoracím na stromech celou proměněnou v nekonečnou světelnou show!
Výjimečným vánočním osvětlením je proslulý také zábavní park Tivoli v Kodani nebo finské město Rovaniemi, oficiální rodné místo Santa Clause.
A k ojedinělým svátečním atrakcím rozhodně patří i největší plovoucí strom na světě, každoročně rozsvěcovaný na laguně Rodrigo de Freitas v Riu de Janeiru.
A kdy je zhasnout?
Kdo je skromnější, tomu samozřejmě stačí rozsvítit si nejrůznější světla doma. Již dlouholetým zvykem je rozsvěcování vánočních dekorací a venkovních stromů hned na začátku adventu.
Je to tak trochu modernější verze první svíčky na adventním věnci, kterou zapalujeme v očekávání Ježíšova příchodu.
A kdy vánoční světla zase zhasnout? Západní svět udržuje tuto tradici nejčastěji na Tři krále, den oficiálního ukončení vánočních oslav. Případně ještě na Hromnice (2. února), které již značí počátek příchodu jara.
Ponechávání vánočních světel delší dobu už je křesťanským prohřeškem, v některých městech v Americe za to hrozí i tučná pokuta.
