Správci citrusových sadů na Sicílii se mění ve zloděje. V roce 1872 přebírá uznávaný lékař Gaspare Galati řízení ovocného sadu Fondo Riella u Palerma. Podnik, který vybudoval jeho švagr, náhle zemřel. Oficiálně na infarkt, neoficiálně kvůli tomu, že se postavil mafii.
Galati brzy zjišťuje, že švagr dostával výhružné dopisy a že za nimi nejspíš stojí správce sadu Benedetto Carollo. Ten si přivlastňuje čtvrtinu z prodeje ovoce a chová se, jako by mu sad patřil.
Citrusové plody mizí ještě před sklizní, podnik přichází o pověst. Galati odhaluje, že Carollo úmyslně snižuje hodnotu sadu, aby ho mohl výhodně převzít. Když lékař věc oznámí úřadům, stává se prvním člověkem, který otevřeně svědčí o praktikách mafie.
Úřady ale mlčí. Mafie dává jasně najevo, kdo tu skutečně vládne.

První skutečná hlava zločinecké rodiny
Na přelomu 19. a 20. století se mafie dál rozrůstá, upevňuje svou síť a začíná spolupracovat s politiky, podnikateli a policií. Vlivní mafiáni mají přístup k veřejným zakázkám, ovlivňují volby, infiltrují státní správu.
Sicilská mafie se postupně propojuje s mezinárodní kriminalitou. Na počátku 20. století míří do Ameriky na 800 000 Sicilanů a mezi nimi i mafiáni. V novém světě rychle zapouští kořeny. První mrtvoly nalezené v sudech Američany šokují, ale záhy přijde odpověď.
Hrdinou boje proti mafii se stává seržant Joseph Petrosino (1860-1909), sicilský rodák ve službách newyorské policie. Posílá za mříže desítky mafiánů a další nechává deportovat. V roce 1909 odjíždí do Itálie vybudovat síť informátorů.
V Palermu však padne do pasti. Dva střelci ho zastřelí přímo na ulici, a to zřejmě na rozkaz newyorského mafiánského bosse Giuseppeho Morella (1867-1930). Ten se do označit za prvního mafiánského bosse.
Drobného vzrůstu, s deformovanou pravou rukou, ale jasnou hlavou. Na Sicílii vyučí řemeslu: Padělá peníze, vydírá obchodníky. Když emigruje do Ameriky, přenáší tam všechny metody, které ovládá z domova, včetně zabíjení. Je to právě on, kdo položí základy Cosa Nostry.

Organizátor atentátu
Výrazným jménem počátků mafie se stává Raffaele Palizzolo (1843-1913), sicilský politik a senátor, který ve stínu zákona spolupracuje s mafií.
Je spojován s vraždou šéfa finanční policie Emanuele Notarbartola v roce 1893, což se prvním významným atentátem, který má jasně mafiánské pozadí. Palizzolo sice uniká spravedlnosti, ale odhaluje, jak úzce už tehdy mafie prorůstá do státní moci.

Don, co se nechtěl fotit
„Skutečný mafián vystupuje skromně, hovoří a naslouchá s pokorou,“ píše Pino Arlacchi. Pravý muž cti se nechlubí, nesází na drahá auta ani zlaté prsteny. Svoji moc skrývá – a právě tím je nebezpečnější.
Na rozdíl od gangstera či zloděje žije nenápadně, jako by nic neznamenal. Přesně tak reaguje i slavný kápo Calogero Vizzini (1877-1954), zvaný don Calò. Vypadá jako obyčejný statkář z vesnice Villalba, ale v pozadí tahá za nitky celého kraje.
Když ho novinář požádá o fotografii: „Fotit, mě? Ale jděte! Já přece nic neznamenám.“ Tvrdí, že málo mluví, protože málo ví. Prý bydlí na vesnici, do Palerma jezdí zřídka, nikoho nezná a je už starý. Za touto maskou pokory se ale skrývá jeden z nejmocnějších mužů mafie své doby.