Neandertálci se v dávné minulosti stali součástí rodin Homo sapiens. Jak to víme? Díky výzkumu DNA. V roce 2010 totiž dochází k naprosto zásadnímu zlomu v této oblasti.

Vědci v týmu genetika Richarda E. Greena z lipského institutu Maxe Placka pro evoluční antropologii tehdy úplně poprvé přečtou z kostí neandertálský genom.

Rozluští genetický kód, který určuje, jak neandertálci vypadají a jak funguje jejich tělo. DNA neandertálců v nás ovlivňuje různé věci. Po přelomovém zjištění z roku 2010 následovaly další výzkumy, které se týkají toho, co máme s neandertálci společného.

Třeba výzkumníci z Institutu Maxe Plancka pro psycholingvistiku v Nijmegenu Dan Dediu a Stephen C. Levinson ve svojí výzkumné práci z roku 2013 uvádějí, že moderní jazyk a řeč lze vystopovat až k poslednímu společnému předkovi, kterého jsme sdíleli s neandertálci zhruba před půl milionem let.

Typy pokožky, vlasy i reakce na okolí

Nebo jak tvrdí Michael Dannemann a Janet Kelso opět z lipského Institutu Maxe Plancka ve své studii z roku 2017 zmiňují, že díky neandertálcům máme různé typy pokožky a vlasů. Pomáhalo to lidem přežít v různých podmínkách, například ve studenější Evropě.

Některé z těchto genů ovlivňují i to, jak naše kůže reaguje na slunce. Jiné chrání před viry, i když někdy způsobují i problémy, třeba sklony k alergiím nebo horší spánek.

Vědci zjistili, že neandertálské geny ovlivňují i to, jak se cítíme nebo reagujeme na okolí. Například určitá neandertálská DNA je spojená s vyšší citlivostí na bolest, větší náchylností ke kouření, ale i se sklonem k samotářství nebo nočnímu bdění.

Zmiňuje to Corinne N. Simonti z Vanderbiltovy univerzity v týmovém výzkumu z roku 2016 nebo Michael Dannemann.

Tvar lebky a mozku i nemoci a zdraví

Máme podobně tvarovanou lebku i některé oblasti mozku, například části zodpovědné za pohyb nebo smyslové vnímání. I když jsme dnes trochu „jemnější“, neandertálci byli chytřejší, než si mnozí myslí.

Vědci v čele s Phillipem Gunzem (také z lipského institutu) v roce 2019 zkoumali vnitřní tvar lebek a přišli na to, že jejich mozek měl podobné oblasti jako ten náš.

Některé nemoci, které nás dnes trápí, máme možná i kvůli neandertálskému dědictví.

Například těžší průběh covidu-19 se v některých případech podle zjištění Huga Zeberga a Sventa Pääba (oba rovněž pracují v lipském institutu) z roku 2020 spojuje s neandertálskými geny. Ale pozor, jiné jejich geny zase chrání před HIV nebo chřipkou!