Vdávají se z lásky, dědí majetek po rodičích a i po svatbě zůstává jejich věno jejich vlastním majetkem. V případě rozvodu si mohou ponechat nejen věno, ale často i část manželova majetku – obvykle třetinu.

Ženy ve starověkém Egyptě jsou na tom mnohem lépe než jejich současnice v jiných starověkých říších.

Emancipace žen je žhavé téma i dnes, proto vás možná překvapí, jak velkou míru samostatnosti si užívaly ženy před mnoha tisíci lety v Říši na Nilu. Zatímco třeba ve starověkém Řecku nebo Římě mají ženy podřízenější postavení, v zemi faraonů je situace jiná.

Už v době Staré říše (2700–2180 př. n. l.) si Egypťanky užívají velkou míru rovnoprávnosti s muži.

Narodilo se dítě? Slunce svítí ještě víc!

„Maminko, jak to, že máme doma tolik panenek a malých hrošíků z hlíny?“ ptá se malá Merit. „Protože jsi Egypťanka, moje holčičko. A my dáváme dětem to, co je naučí i pobaví,“ odpoví její maminka a pohladí ji po vlasech.

Ve starém Egyptě je mateřství moc důležité. Maminky se o děti starají, krmí je kaší z datlí a obilí, a když děti povyrostou, učí je základní věci: jak se zdraví bohové, co je slušné, jak se chovat k ostatním.

Maminky se o děti nestarají samy, pomáhají jim starší sestry, babičky nebo chůvy.

Manželství je dar od bohů

Když Merit vyroste, její rodiče jí jednoho dne řeknou: „Merit, máme pro tebe ženicha.“ Ale nebojte se! Ve starém Egyptě nemusí dívka poslouchat naslepo. Pokud se jí nápadník nelíbí, může říct ne. „Chci si vzít někoho, koho budu mít ráda.

A kdo mě bude mít taky rád,“ prohlásí Merit s jistotou. Egypťanky mají větší práva než ženy v jiných starověkých zemích. Když se provdají, zůstává jim jejich vlastní majetek. Také dědí, mají nárok na třetinu majetku. „To je fér!“ řekli by možná dnešní právníci.