Norimberský proces Martinu Bormannovi přiklepne trest smrti. Ovšem v nepřítomnosti. Špitá se, že spáchal sebevraždu, ale to může být jen zástěrka.

Naposledy je totiž viděn 2. května 1945 u berlínského nádraží Lehrter. Až roku 1972 přijíždějí k nádraží bagry a začíná se kopat. Přestavba přinese nečekaný objev: Lidské kosterní ostatky! Expertíza jasně ukazuje, že nesou stopy kyanidu. Vše do sebe zapadá.

11. dubna 1973 je tak Martin Bormann konečně prohlášen za mrtvého. Je to ale vážně on? Tím si můžeme být jisti od roku 1998, kdy je jeho totožnost potvrzena analýzou DNA.

Proč prozradil svou identitu?

Když britští vojáci 21. května 1945 lapí mezi Brémami a Hamburkem německého rotmistra s doklady na jméno Heinrich Hitzinger, netuší, jak velká ryba jim přistála v síti. Vojáka eskortují do zajateckého tábora.

Je chvíle po poledni 23. května a nenápadný Hitzinger činí šokující doznání – odhalí svou pravou totožnost! Proč? O tom se můžeme jen dohadovat.

Jisté je jen to, že táborový lékař při vstupní prohlídce přehlédne kyanidovou kapsli mezi zuby a říšský vůdce SS a šéf gestapa Heinrich Himmler téhož dne páchá sebevraždu.

Se mstiteli spolupracuje

Vítejte v Argentině, zemi zaslíbené pro prchající nacistické pohlaváry. Dne 1. května 1960 vystupuje přesně ve 20.05 z autobusu Ricardo Klement a míří domů. Nevědomky míjí auto s agenty Mosadu. O pár vteřin později leží přimáčknutý k jeho podlážce.

Větší oříšek bude dostat Klementa, respektive Adolfa Eichmanna, do Izraele. Během únosu má několik možností na sebe upozornit, žádnou ale nevyužije. Dne 1. června 1962 je po odsouzení v izraelském městě Ramla popraven. Jde o jediný trest smrti v Izraeli, který vykonaná civilní soud.