Stárnutí je přirozený, ale složitý proces, který se dříve či později projeví na každém z nás. Tělo se s věkem mění a tempo těchto změn ovlivňuje nejen dědičnost, ale i náš životní styl.

Povolená pokožka, řídnoucí vlasy či slábnoucí smysly – to jsou jen některé z viditelných známek, že čas nezastavíme.

Kůže a vlasy pod nájezdem času

Kůže a vlasy jsou tím prvním, co na nás prozradí náš věk. Zatímco u některých se první vrásky objeví až po čtyřicítce, u jiných už po třicítce. To, jak rychle stárneme, ovlivňuje genetika, ale také to, jak se o sebe staráme.

Nadměrné slunění, kouření, nezdravá strava, to vše urychluje stárnutí. A víte, že podle odhadů je k vytvoření jedné vrásky na čele třeba se 200 000 zamračit?

Jak stárneme, vnější vrstva kůže se tenčí, životní cyklus kožních buněk se krátí a stále obtížněji se obnovují.

Naše pleť se s postupujícím věkem stává náchylnější k propouštění cizorodých látek a není schopna udržet dostatečnou hydrataci, je sušší a také ochablejší, vzhledem k tomu, že ubývá kolagenních a elastinových vláken, která se navíc zkracují a tak ztrácejí svou pevnost a pružnost.

Snímek vizuálně demonstruje, jak se věk podepisuje na pleti.

S vlasy je to podobně. Stačí jeden pohled na vlasovou kštici, protkanou stříbrnými nitkami a je jasné, že její majitel už nebude z nejmladších. A nebo ano? Vzhledem k tomu, že přirozený proces šedivění vlasů startuje mezi 25 a 40 lety, tak klidně může.

Za všechno vlastně můžou geny, ve kterých je přesný okamžik šedivění zakódován. A samozřejmě také melanin, pigment produkovaný melanocyty ve folikulech, který vlasům dodává barvu.

Jakmile se jeho produkce s postupujícím věkem sníží, vlasy začínají chytat stříbrný odstín. Nejprve na spáncích, posléze i na temeni. A nejde jen o šedivění, ale také o řídnutí. Zhruba polovina dospělých mužů začíná trpět plešatostí ještě před čtyřicítkou. Obrázek názorně ukazuje rozdíl mezi mladou a stárnoucí tváří.

Zrak, sluch a klouby: Nevyhnutelné opotřebení

Klouby, zrak a sluch jsou další části těla, které s věkem trpí opotřebením. Zrak je náš nejdůležitější smysl, jehož stárnutí si uvědomíme velmi brzy. Už po dvacítce se čočka oka může mírně zakalit a ztrácí elasticitu.

Kolem 40. a 50. roku života se zhoršuje vidění v šeru a čím jsme starší, tím hůře se oči přizpůsobují změnám světla. I když dioptrické brýle mohou pomoci, na šedý zákal jsou krátké.

Řešením je chirurgický zákrok. Snímek zachycuje vyšetření očí, které je ve starším věku klíčové. Se sluchem je to podobné. Už po čtyřicítce začínají naše uši hůře slyšet vysoké tóny, jelikož se snižuje počet receptorů buněk vnitřního ucha.

Jejich odumírání má na svědomí nejen stárnutí, ale i nadměrný hluk, léky nebo prodělané nemoci. Fotografie ukazuje pomoc se sluchovým aparátem, která může zlepšit kvalitu života ve stáří. Poslední částí, kterou stárnutí výrazně ovlivňuje, jsou klouby.

Stejně jako vlasům chybí melanin, kloubům se postupně nedostává kolagenu. Tato vláknitá bílkovina se stará o pevnost a odolnost kloubů. Její produkce začíná zpomalovat už kolem 25. roku života. Kolem čtyřicítky se pak prakticky zastaví.

Klouby ztrácí flexibilitu a na kostech se začínají objevovat výrůstky. Kloubní chrupavka ubývá a praská, což vede k obnažení kosti. Nejčastěji to odnášejí nosné klouby, jako jsou kolena a bedra.

Mezi 50. a 60. rokem se problémy stupňují a objevuje se pokročilá osteoartróza. Záběr ukazuje, jak může stárnutí kloubů způsobit bolest a nepohodlí.