Chcete se pustit do učení nového jazyka, ale tradiční volby jako angličtina, němčina či španělština vám připadají příliš obyčejné? Toužíte po výzvě, která otestuje vaše schopnosti a otevře vám úplně nový pohled na svět? Pak pokračujte ve čtení.

V tomto článku vám představíme jazyky, které jsou pro mnohé naprostou záhadou, ale zároveň nesmírně podmanivé.

Čeká vás cesta do světa neobvyklé gramatiky, náročné výslovnosti a překvapivých jazykových zvláštností, které prověří i ty nejodhodlanější studenty.

Barmština

Jazyková různorodost světa je neskutečně bohatá a překvapivá. Existují jazyky, jejichž gramatika a fonetika jsou pro cizince tak odlišné, že jejich studium vyžaduje obrovskou dávku trpělivosti a času. Jedním z nich je Barmština.

Holé základy oficiálního jazyka republiky Myanmar v jihovýchodní Asii, do roku 1989 známé jako Barma, si průměrně jazykově nadaný anglicky mluvící student podle americké organizace Foreign Service Institute osvojí přibližně za dlouhých 1100 hodin aktivního studia.

Pro srovnání – například k ovládnutí španělských by mu stačilo „pouhých“ 600. Největší problémy studentům působí hlásky, které lze zapsat i vyslovit různými způsoby, přičemž při vyslovování některých z nich riskují, že si pořádně zamotají jazyk.

Finština

České studenty při prvním setkání s tímto ugrofinským jazykem obvykle vyděsí především dvojnásobný počet mluvnických pádů a krkolomná slova plná samohlásek, z velké části přehlasovaných.

Významy, které ve většině evropských jazyků nesou předložky či zájmena, finština slovům totiž dodává pomocí přípon, čímž vznikají slova o extrémní délce.

Tak například – člověk, který na vás vychrlil „lentokonesuihkuturbiinimoottoriapumekaanikkoaliupseerioppilas“, na vás právě neuvalil děsivou kletbu, ale představil vám své zaměstnání poddůstojnického učně na pomocného mechanika turbín proudových letadlových motorů.

Holé základy oficiálního jazyka republiky Myanmar si průměrně jazykově nadaný anglicky mluvící student osvojí za dlouhých 1100 hodin aktivního studia.

Cezština

Severovýchodokavkazský jazyk, kterým mluví přibližně 15 000 obyvatel horského okresu Cunta v ruské autonomní republice Dagestán, je po celá staletí ochuzen o psanou formu, existuje tedy jen velmi malé množství psaných textů.

To není zrovna přívětivé, hlavně pokud vezmeme v potaz, že se cezština (někdy také nazývaná didojština) pyšní nejrozsáhlejším pádovým systémem – její mluvčí se údajně dorozumívají pomocí 64 až 150 pádů!

To je naprosto úctyhodné a ukazuje to, jak jedinečná může být struktura jazyka. Je fascinující, jak malá komunita dokázala udržet tak neuvěřitelně složitý jazyk bez psané podoby.

Ať už je to Finština s jejími nekonečně dlouhými slovy, Barmština s různými způsoby výslovnosti hlásek nebo Cezština se svými desítkami pádů, každý z těchto jazyků je svědectvím o neuvěřitelné rozmanitosti lidské komunikace.

Pokud se pro ně rozhodnete, získáte nejen nové jazykové dovednosti, ale také hlubší porozumění kulturám a způsobům myšlení, které jsou s těmito jazyky neodmyslitelně spjaty. Studium takových jazyků je cesta, která vás obohatí a změní váš pohled na svět.