Ve středověkých Čechách pivo nepředstavuje jen oblíbený nápoj, ale strategickou surovinu. Právo vařit pivo rozhoduje o bohatství měst, vyvolává sousedské války a určuje, kdo má moc.

Tam, kde je voda nebezpečná, se pivo stává jistotou a také politickým nástrojem.

Ve středověku pivo teče nejenom v krčmách, ale i v zákulisí moci. Kdo vlastní várečné právo, ten vydělává, vládne a přežívá. Panovník uděluje toto privilegium vybraným městům a tím jim zajišťuje ekonomickou převahu nad okolím.

Už ve 13. století ho získávají například Plzeň (1295) nebo České Budějovice (1265). S várečným právem přichází i právo mílové, zákaz dovozu cizího piva z širokého okolí. Města si tak budují monopol, který chrání vlastní produkci a plní městskou pokladnu.

Pivo se stává nástrojem kontroly i zdrojem konfliktů se šlechtou a sousedními městy. Protože pivo znamená peníze, začíná se i šidit. Do várky se přidává voda, byliny nejasného původu, někdy dokonce mouka nebo med, aby se zvýšila hustota.

Městské rady proto zavádějí přísné pivní řády, kontrolují kvalitu a trestají hříšníky od pokut až po zabavení sudů.

Složitý systém

Zároveň stát objevuje další výhodu piva: daně. Daň z piva se postupně stává stabilním příjmem vrchnosti i královské pokladny. Čím víc město vaří, tím víc odvádí, a tím pečlivěji si hlídá své výsady.

Pivo totiž financuje hradby, stráže i samotný chod městské moci. Ve středověkých Čechách pivo nepodléhá jediné dani, ale celé soustavě poplatků, které z něj dělají jeden z hlavních zdrojů veřejných příjmů. Základem je tzv.

posudné, tedy daň placená z každého uvařeného sudu, nejčastěji ve výši jednoho až čtyř grošů, v bohatých městech i více. K tomu se přidává urbura, podíl vrchnosti z výnosu piva, který běžně dosahuje deseti až dvaceti procent z prodejní ceny.

Zvlášť se platí také výčepní poplatky za čepování piva v krčmách a hostincích, často v podobě drobných mincí z každého sudu.

V době válek, korunovací nebo finančních krizí města zavádějí mimořádné pivní berně, protože pivo pije téměř každý a jeho spotřebu nelze skrýt.

Vaří přímo měšťané

Původně se pivo vaří v jednotlivých domech měšťanů, ale časem výroba přechází do společných měšťanských pivovarů. Ty vznikají přímo ve městech a zajišťují jednotnou kvalitu i vyšší objem.

První klášterní pivovary fungují už v 10. století, například v Břevnovském klášteře, později se pivovary rozšiřují do měst i poddanských oblastí.

Pivo tvoří základ české identity a jeho kořeny sahají do doby, kdy o sud piva měl bezmála stejnou moc jako ostrý meč.