Záře některých hvězd putovala miliardy let, než ji spatřily naše oči nebo pozemské dalekohledy. A od nás bude pokračovat dál. Jak dlouho může světlo cestovat vesmírem? Vydrží putovat donekonečna, nebo ho může něco zastavit?
V tomto článku se podíváme na tyto a další otázky, které nám přijdou na mysl, když se zamýšlíme nad světem kolem nás.
Bude světlo putovat navěky?
Světlo se v zásadní skutečnosti liší od zvuku. Ten se donekonečna šířit nemůže, protože ho přenášejí vibrace v materiálu nebo prostředí, kterým prochází. Část energie se vibrováním částic onoho prostředí mění na teplo a zvuková vlna tak postupně utichá.
Světlo oproti tomu prochází i prázdnem – žádného přenašeče nepotřebuje! Jeho energie se tedy nezmenšuje ani nemizí, a nezáleží na tom, jak dlouhou cestu už předtím urazilo.

Pokud by světlo putovalo dokonalým vakuem a nenarazilo na žádné těleso, teoreticky by skutečně putovalo navěky. Tím, jak se však cestou šíří všemi směry, intenzita zdroje, stejně jako u zvuku, z našeho pohledu slábne.
Což je jedině dobře, protože kdyby k nám v celé své kráse dorazilo třeba světlo z obří hvězdy, v okamžiku bychom oslepli!
Dá se uvařit voda ve vodě?
Když dáte do hrnce s vroucí vodou brambor ve slupce, uvaří se. Vejce ve skořápce se taky uvaří. Ale co když tam vložíte studenou vodu v láhvi?
Odpověď zní ano i ne. Voda uzavřená v láhvi sice může dosáhnout teploty 100 °C, nebude ale skutečně vřít – chybí jí přímý kontakt se zdrojem tepla. Můžete ale zkusit malý trik a vodu v hrnci osolit.
Protože slaná voda vře při o něco vyšší teplotě než neosolená (podle momentální koncentrace soli), tekutině schované ve vnitřní nádobě nakonec může dodat dostatek tepla a opravdového varu se dočkáte.
Můžete ale zkusit malý trik a vodu v hrnci osolit.
Který panovník byl největší v historii?
Pokud bychom měřili velikost moci, asi bychom se setkali s rozličnými názory. Ovšem ani v měření na centimetry odpověď úplně jistá není. Dva metry a 26 centimetrů.
Tolik narostl v 16. století Maharána Pratáp Singh (1540–1597), vládce Rádžputů, etnické skupiny ze severozápadní Indie. A nejde jen o legendu – výška byla vypočtena podle oblečení a brnění, které se dochovalo v jeho paláci.
Podle některých zdrojů však možná Maharána nejvyšším vládcem historie není. Pokud jsou správně záznamy řeckého historika Herodota (5. století př. n. l.), perský král Xerxes I. (519–465 př. n. l.) údajně měřil 243 centimetrů!
Na opačné straně drží rekord mexický prezident Benito Juárez (1806–1872), kterému příroda nadělila pouhých 137 cm a svým nejvyšším kolegům by sahal možná tak do pasu.