V únoru roku 1954 se hollywoodská superstar Marilyn Monroe vydala na svou nejneobvyklejší svatební cestu. Společně se svým manželem, baseballovou hvězdou Joem DiMaggionem, letěla do Japonska, kde se jejich cesty rozešly.

Zatímco Joe DiMaggio trávil čas s baseballisty, Marilyn se vydala na vojenskou základnu v Koreji, kde měla za úkol pobavit americké vojáky.

Její čtyřdenní vystoupení v mrazivém počasí se stalo legendou, která odhalila pravou podstatu této křehké, ale silné ženy.

Proč do Koreje? Cesta do Koreje nebyla náhodná. Marilyn se cítila být dlužníkem tisícům vojáků, kteří v počátcích její kariéry žádali o to, aby byla obsazována do výraznějších rolí.

A i když už byla korejská válka minulostí, na území zůstávalo statisíce Američanů, chránících Jižní Koreu. Marilyn tak měla příležitost splatit svůj dluh a zvednout jim morálku.

Nezapomenutelné vystoupení: Dne 16. února 1954 odstartovala Marilyn své čtyřdenní turné. Už na letišti v Soulu bylo jasné, že na ni čeká dav fanoušků. Ale teprve v horách, v táboře 1. námořní divize, zažila pravé šílenství.

Z helikoptéry ji zdravily tisíce mariňáků. Marilyn se vyklonila z helikoptéry a posílala jim vzdušné polibky. Ti se mohli zbláznit radostí. Marilyn si ani na chvíli nestěžovala na mráz, na špínu nebo na prach. Byla dokonale upravená, usměvavá a bezprostřední.

Když se převlékla do koktejlových šatů a začala zpívat „Diamanty jsou nejlepším přítelem ženy“, vojáci šíleli.

Zážitek, který ji změnil: I když se odjakživa bála velkého publika, v Koreji se ho poprvé nebála. Cítila se jako doma, což bylo pro ženu, která nikdy nepoznala skutečný domov, obzvláště opojné. Odmítala veškeré nabízené výhody.

Byla upřímná, přirozená a její vystoupení bylo jedinečné. „Dala nám pocit, že tam opravdu chce být. Že jí na nás záleží. Ze všech interpretů, kteří k nám přijeli do Koreje – a že jich bylo – byla nejlepší,“ vzpomínali po letech ti, kteří tam tehdy byli.

Návrat do Tokia: Čtyři dny, během kterých pozvedla náladu více než 100 000 vojáků, uběhly jako voda. Loučení bylo pro ni velmi emotivní. „Byla to nejlepší věc, jaká se mi kdy stala. Nikdy nezapomenu na svatební cestu – se 45. divizí.

Sbohem, Bůh vám všem žehnej. Děkuji, že jste byli tak milí,“ mávala davům z helikoptéry se slzami v očích. Po návratu do Tokia se sice dostala do nemocnice se zápalem plic, ale nelitovala. Věděla, že to bylo to nejlepší, co mohla udělat. A co na to Joe?

On toužil po usedlé manželce, která se mu bude na 100 procent věnovat. Ale Marilyn toužila po pozornosti a veřejné náklonnosti. Souboj s Hollywoodem nemohl vyhrát, a jejich manželství skončilo v říjnu roku 1954 hereččinou žádostí o rozvod.