Vědci se již mnoho let zabývají zkoumáním života hyen a nacházejí u nich mnoho vlastností společných s člověkem.

Jejich inteligence i sociální život se vyvíjely podobně jako u primátů a jak ukázaly vědecké pokusy, hyeny jsou v některých případech dokonce ještě chytřejší.

Vědce překvapila i hyení vychytralost. Při získávání odměny ve formě potravy nejen spolupracují, ale navíc promyšleně řídí své chování a jednání. Avšak v okamžiku, kdy potravu získají, je rázem po spolupráci a spravedlivé dělení nepřichází vůbec v úvahu.

Každá hyena se pro sebe snaží získat co největší díl, a to za využití jakékoliv taktiky, a to včetně podvodu.

Začne se například chovat jako v ohrožení neexistujícím nepřítelem, čímž odvede pozornost ostatních hyen od potravy a v nestřeženém okamžiku ji tak ukořistí sama pro sebe.

Hyena skvrnitá jako lovec

Všechny druhy hyen byly původně považovány za mrchožrouty. Už v minulém století však vědci zjistili, že hyena skvrnitá je na rozdíl od ostatních zejména lovcem.

Její inteligence, vytrvalost, rychlost, hbitost, hrozivé čelisti a silný stisk, umožněný pevnou stavbou lebky, z ní dělají lovce velmi úspěšného.

Společenská zvířata

Lov velkých kopytníků, například žiraf, však vyžaduje spolupráci několika jedinců. Právě zřejmě potřeba kooperace vedla u hyen k rozvoji inteligence a rovněž k tomu, že se z původně samotářských mrchožroutů stala společenská zvířata žijící ve skupinách.

Vláda samic

Hyení společenství se však nepodobá smečkám jiných šelem. Jedná se o seskupení několika spolupracujících rodin, počet členů může dosahovat až devadesáti jedinců, což je jinak netypické stejně tak, jako vláda samic.

I ta nejníže postavená samice v klanu má vždy vyšší společenské postavení než nejzdatnější samec.

Více testosteronu

Nadřízenost nad samci samice udržují mimořádně silnou agresivitou, samci se jich prostě bojí. Jejich agresivitu způsobuje samčí pohlavní hormon testosteron, kterého jejich krev obsahuje mnohem vyšší množství, než je u samic jiných živočišných druhů obvyklé.