Slunce se svými planetami si nelétá vesmírem jen tak. Je součástí dalšího obřího kolosu, galaxie Mléčné dráhy! Co o ní vůbec víme? Je stejná jako každá jiná? A jaký ji čeká osud?
Bohyně Héra prudce odstrčí malého Hérakla od prsu a trocha mléka ukápne. Ne na zem, ale na oblohu! I díky tomuto mýtu se prý naše galaxie jmenuje Mléčná dráha. A „mléčná“ je hned dvakrát, neboť samotné slovo galaxie pochází z řeckého „gala“, což znamená mléko.
Ale proč se spojuje zrovna s mlékem? Stačí se jít podívat někam daleko od městských světel a hned je to jasné. Díky spojení třpytivého hvězdného prachu všech barev je ve výsledku zkrátka bílá!
Protože jsme její součástí, nikdy nemůžeme vidět Mléčnou dráhu celou a její studium je tak pro vědce celkem těžké. V některých věcech si však jisti jsou…
Obří spirála
I kdybychom zvládli cestovat rychlostí světla, trvalo by nám 100 000 let, než bychom se dostali z jednoho konce Galaxie na druhý!
Její průměr dosahuje asi jeden trilion kilometrů, jde dokonce o jednu z největších galaxií v námi pozorovatelném vesmíru!
10 až 15 % její viditelné hmoty tvoří prach, plyn či mlhoviny, zbytek je asi 300 miliard hvězd! A to všechno se točí kolem galaktického jádra, v jehož nitru s nachází gigantická černá díra Sagittarius A*.
Mléčná dráha patří mezi spirální galaxie s příčkou. Na rotující příčku se napojují celkem čtyři spirální ramena, přičemž Slunce se nachází na jednom z menších zvaném Orion. Asi na dvou třetinách cesty od středu.
Většina se skrývá!
Vědci dokážou odhadnout, že Slunce obíhá kolem centra Galaxie rychlostí asi 230 kilometrů za sekundu. A to je podle nich rychleji, než by mělo! I ostatní hvězdy blíže u okraje jsou příliš rychlé vzhledem k tomu, kolik se jich tu nachází.
Jinými slovy když sečteme všechnu známou hmotu v Mléčné dráze, zdaleka jí není dost na tak silnou gravitaci, která udržuje celý kolos v rotačním pohybu.
Záhada? Vědci vysvětlení mají, nejspíš až 90 % z celé Galaxie tvoří neviditelná temná hmota!
Galaktická tlačenice
Nepohybují se však jen hvězdy uvnitř, celá Mléčná dráha zároveň letí vesmírem. A to neuvěřitelnou rychlostí okolo 2,2 miliony km/h! Neletí samozřejmě sama, spolu s ní je tam dalších asi 200 miliard galaxií a ve výsledku je to celkem tlačenice.
Nejblíže k nám je trpasličí galaxie Velký pes. Od Země se nachází zhruba 25 000 světelných let, což je kratší než vzdálenost mezi Sluneční soustavou a středem Mléčné dráhy!
Galaxie jsou v podstatě nalepené jedna na druhou, a protože ta naše je o dost mnohem větší, na Velkém psu si doslova pochutnává a jeho hvězdy sezobává jako jednohubky.
Říká se tomu galaktický kanibalismus. Prostě jedna nemilosrdně požere druhou!
Čeká ji katastrofa?
Aby Mléčná dráha dosáhla svých současných rozměrů, i v minulosti už musela zhltnout jiné galaxie. S některými se zas různě přetahuje, například kvůli silám sousedních galaxií Velkého a Malého Magellanova oblaku její disk není plochý, ale zdeformovaný.
A co ji v budoucnu nejspíš nevyhnutelně čeká? Za 4 až 5 miliard let se srazí s galaxií Andromeda! Avšak žádnou paniku, přestože obě galaxie jsou podobně velké, nemělo by jít o žádnou vesmírnou katastrofu.
K podobným srážkám galaxií dochází poměrně často, jejich hvězdy jsou však daleko od sebe a srazit se snad ani nemohou. Pokud bude ještě existovat Slunce, nehodu by mělo přežít.
