Hudba je univerzální jazyk, který nás provází od nepaměti. Její vývoj v posledních 150 letech je dechberoucí, od kostěných píšťalek po digitální hudbu na dosah ruky. Avšak za záři reflektorů a dokonalými tóny se skrývají příběhy, které by vás možná překvapily.

Věděli jste například, že členové legendární kapely The Beatles neuměli číst noty, nebo že skladatel Franz Schubert se kdysi nepoznal ve své vlastní skladbě? Tyto a mnohé další fascinující detaily odhalují, jak bohatý a nečekaný může být svět hudby.

Pojďme se ponořit do těchto skrytých kapitol a odhalit tajemství hudebních géniů a jejich kuriózních osudů.

Ještě na začátku 20. století si lidé mohli užít pouze hudbu, kterou někdo v tu chvíli provozoval, čili na koncertu nebo třeba při společném zpívání. Dnes může mít svůj oblíbený žánr každý neustále v ruce.

Chytré telefony umožňují ve vteřině najít a pustit to, po čem lidské ucho právě zatouží. A výběr je nekonečný.

Hudba je nedílnou součástí lidských životů a cesta její historií je fascinující, někdy také zarážející a často úsměvná, ukazující nám, jak moc se hudba proměnila a jak ovlivňuje naše životy.

The Beatles bez not: Symfonie sluchu a paměti

Patří mezi komerčně nejúspěšnější a kritiky nejuznávanější kapely v historii populární hudby. Řeč je o skupině The Beatles, jež vznikla v britském Liverpoolu. Svět dodnes obdivuje jejich neotřelé hudební postupy a melodie, které definovaly celou éru.

O to víc fascinující je fakt, že žádný z členů kapely neuměl v době jejího vzniku číst ani psát noty a neznal hudební teorii. Jak tedy společně tvořili?

Písně a melodie si navzájem zpívali, společně je dotvářeli a pak si je museli zapamatovat k pozdějšímu použití. Tato metoda, ačkoliv se zdá nekonvenční, jim umožnila vyvinout jedinečný zvuk a spontánní přístup k tvorbě.

Smutnou pravdou je ovšem také to, že spousta určitě originálních a zajímavých melodií kvůli tomu zůstala navždy zapomenuta, protože nebyly zaznamenány.

Hlavními skladateli kapely byli Paul McCartney (⃰1942) a John Lennon (1940–1980), jejichž kreativní partnerství je dodnes obdivováno pro svou originalitu a synergii. Když už si sedli se svými nápady do zkušebny, vzali si k ruce kytaru nebo piano.

Se záznamem skladeb jim často pomáhal producent George Martin (1926–2016), který měl hudební vzdělání a jejich nápady dokázal přenést na papír, čímž jim pomohl k profesionalizaci a nahrávání alb, která se stala milníky.

McCartney v rozhovorech uvedl, že to, že neznali noty, je naučilo spoléhat se na vlastní kreativitu a sluch.

Díky takto jedinečnému přístupu ovšem skladby The Beatles často vybočují z tradičních hudebních postupů a obsahují nečekané střídání akordů a harmonií, které jsou charakteristické pro jejich zvuk.

Právě tohle ovšem přispělo k originálnímu zvuku kapely, jejíž písně ovlivňují hudební scénu dodnes a zůstávají inspirací pro generace hudebníků po celém světě.

Neskutečný talent fenomenálního skladatele Wolfganga Amadea Mozarta (1756–1791) se projevil už v jeho raném dětství. Hudební génius už ve třech letech začal hrát na klavír a ve svých pěti složil první skladby, brzy také koncertoval před publikem.

Jeho prvním učitelem byl jeho otec, uznávaný hudebník Leopold Mozart (1719–1787), který rozpoznal synův mimořádný talent a systematicky ho rozvíjel. Ten synův mimořádný talent všemožně podporoval, cestoval s ním po Evropě a představoval ho královským dvorům.

Mozart brzy začal cestovat po Evropě, kde ohromoval šlechtu i běžné posluchače svými improvizačními a kompozičními dovednostmi.

Během svého krátkého života složil přes 600 skladeb včetně oper, symfonií a koncertů, což svědčí o jeho neuvěřitelné produktivitě a genialitě. Mezi jeho nejslavnější díla patří opery Figarova svatba nebo Kouzelná flétna.

Dožil se pouhých 35 let, jeho hudba ovšem zůstává dodnes živá a je trvalou součástí klasického repertoáru.

Elvis, Armstrong a krása nečekaných začátků

Když mu v roce 1953 bylo 18 let, navštívil Elvis Aaron Presley (1935–1937) – známý jako „Král rock ‚n‘ rollu“ – nahrávací studio Sun Records v americkém Memphisu. Za čtyři dolary tu nahrál dvě písně jako dárek pro svou matku.

Tato zkušenost odstartovala jeho hudební dráhu. Do té doby ovšem pracoval jako řidič kamionu pro společnost Crown Electric, což je příkladem skromných začátků mnoha hudebních ikon.

Během své kariéry vydal přes 150 alb a prodal více než miliardu desek po celém světě, čímž se stal jedním z nejprodávanějších sólových umělců všech dob. Jeho diskografie zahrnuje 22 studiových alb, šest koncertních alb a 19 soundtracků.

Mezi jeho nejznámější hity patří Heartbreak Hotel, Jailhouse Rock a Suspicious Minds. Elvis si také rád užíval jízdu luxusními automobily.

Vlastnil přes 100 vozů značky Cadillac!, což svědčí o jeho extravagance a lásce k přepychu, která doprovázela jeho meteorický vzestup ke slávě.

Jeden z největších jazzmanů všech dob, černošský trumpetista Louis Armstrong (1901–1971), neměl lehký start. Narodil se v New Orleans ve státě Louisiana do chudé rodiny. Jeho otec ho opustil, když byl ještě malý, matka byla prostitutka.

Armstrong vyrůstal v extrémní chudobě a odmala musel bojovat sám za sebe. Když mu bylo 12 let, v roce 1913, skončil v nápravném zařízení. Armstrong se tu začal učit hrát na trubku, což se ukázalo jako zlomový okamžik v jeho životě, který ho nasměroval k hudbě.

Po propuštění se jej ujala židovská rodina Karnofských. Přijali ho jako své dítě a dali mu práci.

Láska a podpora byla pro Armstronga tak zásadní, že se jako výraz vděčnosti rozhodl nosit Davidovu hvězdu – symbol židovské víry – po zbytek života, ačkoliv sám nebyl Žid.

K židovské komunitě měl ovšem hluboký respekt a považoval je za svou druhou rodinu, což svědčí o jeho silné morální integritě a schopnosti překonat nepřízeň osudu.

Od vesmírných melodií po skryté autorské právo: Hudba v nečekaných souvislostech

Sovětský kosmonaut Jurij Gagarin (1934–1968), který v lodi Vostok 1 jako první vyletěl do vesmíru v roce 1961, byl také prvním vesmírným zpěvákem. Na své misi dne 12. dubna, kdy během 108 minut obletěl Zemi a otevřel tak lidstvu dveře do vesmíru, si zpíval.

Šlo o píseň Rodina slyšit, rodina znajet (Vlast slyší, vlast ví) od Dmitrije Šostakoviče (1906–1975). Ve stejný den, kdy Vostok vzlétl, vznikla také dixielandová píseň známá jako „Dobrý den, majore Gagarine“.

Skladbu s původním názvem Pozdrav astronautovi – známá i jako Pocta astronautovi – ještě toho dne vysílal Československý rozhlas z ostravského rozhlasového studia. Záznam pro gramofonovou desku, kterou vydal Supraphon, vznikl o tři dny později.

Autorem textu byl ostravský redaktor Pavel Pácl (1932–2013) a napsal jej prý zhruba za dvě hodiny. Hudbu složil Jaromír Hnilička (1932–2016). Píseň nahrál slavný Orchestr Gustava Broma, ve kterém byl Jaromír Hnilička trumpetistou.

Píseň nazpíval sám Gustav Brom (1921–1995), což dodává této události historický kontext.

Kuriozní je, že vozítko Curiosity (kosmická sonda americké NASA určená pro průzkum povrchu Marsu, oficiálně Mars Science Laboratory) si tuhle píseň notovalo samo pro sebe 5. srpna 2013, v den prvního výročí svého fungování na Marsu.

Tak se dokonce vozítko stalo prvním interpretem ve vesmíru, navíc na povrchu jiného vesmírného tělesa, což je skutečně jedinečný moment v hudební a vesmírné historii.

Ještě před deseti lety museli být ve Spojených státech při zpívání známé narozeninové písničky Happy Birthday to You (česky: Hodně štěstí, zdraví) velmi opatrní.

Píseň i podle Guinnessovy knihy rekordů patří mezi nejpopulárnější zpívané písně v anglickém jazyce. Navíc byla přeložena do více dalších jazyků. Je ale běžné, že se zpívá s originálním textem.

Pokud ji ovšem někdo ve Spojených státech zpíval na veřejnosti, třeba v restauraci, mohla si tamní organizace chránící autorská práva říct o peníze – autorské poplatky. Už deset let ovšem tahle bizarnost neplatí.

V roce 2015 rozhodl americký federální soud, že píseň Happy Birthday to You je volným dílem, že je výsledkem lidové tvořivosti, stejně jako třeba naše Holka modrooká.

Melodii k Happy Birthday to You vytvořily v roce 1893 Patty Hill a Mildred J. Hill, sestry, jež byly učitelkami v Louisville ve státě Kentucky. Autorská práva se po jejich smrti ve státech prodávala i za 15 milionů dolarů.

Původně šlo ovšem o píseň k uvítání třídy ve škole. Zpívalo se Good Morning to All (česky: Dobré ráno všem).

Hudba jako most k emocím a kognitivnímu rozvoji

Hudba je mnohem více než jen soubor tónů a melodií. Je to univerzální jazyk, který spojuje lidi napříč kulturami, bez ohledu na společný jazyk. Překlenuje tak propasti a přináší emocionální spojení.

Díky sdílení zážitků může hudba pomoci spojit se a budovat pevnější vztahy. Hudba může usnadnit zapamatování věcí a pomoci s učením. Zlepšuje také paměť a otevírá cesty ke vzpomínkám.

I proto se používá v terapii u lidí s problémy s pamětí, například u pacientů s Alzheimerovou chorobou, kde pomáhá vyvolávat zapomenuté vzpomínky.

Hudba může vyvolat širokou škálu emocí. Umí ovlivnit náladu a duševní stav. V závislosti na zvolené skladbě se posluchač může cítit šťastnější, uvolněnější, ale i melancholický či plný energie.

Hudba také umožňuje vyjádřit a pomoci vypořádat se s pocity, o kterých je těžké mluvit, slouží jako forma emoční katarze. Uklidňující hudba snižuje hladinu stresu snížením kortizolu a podporou relaxace, což má prokazatelné zdravotní benefity.

Muzikoterapie pomáhá s duševním zdravím, chronickou bolestí a stresem, ukazuje tak léčebný potenciál hudby. Hudba aktivuje různé oblasti mozku související s emocemi, pamětí a pohybem. Působí tedy komplexně, což ovlivňuje celkovou funkci mozku.

Aktivní vytváření hudby může pomoci s myšlením a rozvojem schopností dělat více věcí najednou. Hudba na pozadí může pomoci lépe se soustředit na úkoly, které vyžadují hodně pozornosti, což je využíváno například při studiu.

Poslech hudby může snížit intenzitu bolesti a pomoci ji zvládnout, což je cenné v rehabilitační medicíně. Klidná hudba před spaním může pomoci snadněji usnout a zlepšit kvalitu spánku, což je pro mnohé s problémy se spánkem velký přínos.

Hudba může přimět posluchače cvičit nebo ovlivnit rozhodování při nakupování, což dokazuje její hluboký vliv na lidské chování.

Hudební svět je plný neuvěřitelných příběhů, které odhalují hluboké propojení hudby s lidskou existencí. Od nekonvenční geniality The Beatles po terapeutický potenciál melodií, hudba je stále zdrojem nekonečného úžasu a inspirace.