Krásná čínská dívka se brání zuby nehty, ale nakonec jí nezbude nic jiného, než být mocnému válečníkovi Čingischánovi po vůli. Vybral si ji jako válečnou kořist, protože splňuje jeho měřítka krásy. O devět měsíců později přivede na svět potomka.

Mongolský vládce Čingischán (1162–1227) si na počátku 13. století užívá svá válečná vítězství plnými doušky.  „Shromážděte všechny ženy z města,“ nařídí vždy po úspěšném tažení svého vojska.

Přesně tak to dopadne i v roce 1211, kdy obléhá čínské hlavní město Jen-ťing, dnešní Peking, a nakonec ho dobude. Ani tentokrát nenechá v klidu zdejší krásky. Mezi nimi si pak vybírá ty nejhezčí.

Čingischánovi nestačí, že má kromě své první ženy Burtaj ještě tři další oficiální manželky.

Měl vojevůdce 10 000 milenek?

Milenky si vybírá především mezi ženami a dcerami vysoce postavených mužů, nezřídka kmenových vůdců na územích, která mu podléhají. Má vytříbený vkus a nespokojí se s „tuctovou kráskou“. Dokonce si vytvoří jakousi stupnici krásy, podle níž ženy hodnotí.

Těch, které tímto sítem projdou, se zmocní třeba i silou, když se brání. A to často rovnou před očima jejich mužů. Dobové kroniky uvádějí, že za svůj život má přibližně 10 000 milenek.

Zbožňuje kulaté boky a silná stehna

V první řadě žen stojí jako druhá menší dívka. Má pěknou postavu s mohutnými kulatými boky a silnými stehny. Z obličejíku, který lemují dlouhé hedvábné vlasy, jí ční drobný nosík a pěkné rudě zbarvené rty.

Čingischán na ní zálibně spočine svým zrakem a ukáže na krásku prstem. „Jak se jmenuješ?“ zeptá se po chvíli. Dívka stydlivě šeptne své jméno melodickým hlasem. Vojevůdce je spokojen. Přesně vyhovuje jeho představám o ženské kráse.

Když žena nesplňuje požadovaná kritéria, nezajímá ho. Na své si v takovém případě přijdou jeho podřízení.

Plodnost mají v rodině

Ruští historici před časem prováděli analýzu DNA obyvatel žijících na severu dnešního Mongolska. Ve studii, která vyšla v roce 2003 v časopise National Geographic, přišli s tvrzením, že by na světě mělo žít zhruba 16 milionů lidí nosících Čingischánovy geny.

To by bylo možné pouze v tom případě, že by zplodil alespoň tisícovku potomků. Vzhledem k počtu jeho milenek a Čingischánovu dlouhému životu (zemřel v 65 letech) se to nedá vyloučit.

Stejně plodní navíc byli údajně také jeho synové – nejstarší z nich měl mít s různými ženami až 40 synů. Proto předpoklady vědců o množství lidí s Čingischánovým genem nejspíše budou pravdivé.