Domů     Vražda římského císaře Caliguly byla pomstou za jeho zvrhlosti a posměšky
Vražda římského císaře Caliguly byla pomstou za jeho zvrhlosti a posměšky

Po necelých čtyřech letech Caligulovy vlády se z Říma vytratila pohoda, která tu dříve panovala. Každý se bojí, co přinese následující den. Jejich zvrhlému vládci Caligulovi není nic svaté. Klidně se vrhá na ženy senátorů, a to i v přítomnosti jejich manželů.

Římský císař Caligula (12–41 n. l.) sebejistě prohlašuje, že každá římská žena je jeho a vyděšené příslušnice něžného pohlaví se mu neodváží odporovat. „Je to šílenec,“ šeptají si mezi sebou muži. Do očí mu ale nikdo nic neřekne.

Takový čin by se rovnou rovnal sebevraždě. Zabíjení je tu na denním pořádku. Když se Caligulovi někdo znelíbí, pošle ho na onen svět jediným máchnutím ruky. Odsouzencovi to pořádně osladí – někdy ho třeba nechá přihlížet vraždě jeho synů.

Podívanou na jeho utrpení si pořádně vychutná. Není divu, že senátoři proti němu intrikují. Do čela spiklenců se staví pretorián Cassius Chaerea (†41 n. l.). Už má dost toho, jak se mu Caligula posmívá, že je zženštilý.

„Máš hlas jako ženská,“ ušklíbá se. Urážek už překousl hodně a pohár jeho trpělivosti dávno přetekl. Když pevně svírá svůj meč, touží po jediném – po pomstě.

reklama
Milonia s Caligulovým tělem. FOTO: Jan Luyken/Creative Commons/Public Domain
Milonia s Caligulovým tělem. FOTO: Jan Luyken/Creative Commons/Public Domain

Překvapení v divadle

I když pretoriáni, ochranka císaře existující už od dob imperátora Augusta (63 př. n. l.–14 n. l.), mají dbát na bezpečnost vladaře na každém kroku, tentokrát to bude právě jeden z obránců, kdo zvedne zbraň proti svému pánovi. V divadle je Caligula jako doma.

Rád se baví. Dnes, 24. ledna roku 41, se mu představení hry na Augustovu oslavu mimořádně líbilo. Dostal se do dobrého rozmaru a chce proto hercům ještě poděkovat za předvedený výkon. Zamíří do podzemí divadla, aby se s nimi setkal.

Této chvíle využijí pretoriáni v čele s Cassiem Chaereou. Caligula se v šoku. Než se vzpamatuje, Cassius ho praští do šíje. Pro ostatní jde o pokyn, aby se pustili do krvavého díla.

„Odporný tyrane, dám ti, co ti patří!“ křikne jeden ze spiklenců a vzápětí se ostatní se zbraněmi vrhají na císaře. Hrůza se mu zračí v očích. „Ještě žiju,“ šeptne a pretoriáni se do něj pustí ještě ostřeji.

Mrtvý Caligula, Vzápětí bude zavražděna jeho žena a dcera. FOTO: Lazzaro Baldi/Creative Commons/Public Domain
Mrtvý Caligula, Vzápětí bude zavražděna jeho žena a dcera. FOTO: Lazzaro Baldi/Creative Commons/Public Domain

Krvavá stopa na zdi

Rozzuření útočníci nenáviděného krutovládce ubijí k smrti. Bohužel, příšernému divadlu je osobně přítomna i Caligulova choť Milonia Caesonia.

Neschopna slova jenom tupě zírá na to, co se děje, až do chvíle, než jeden ze spiklenců vztáhne meč i proti ní a probodne ji. Smůlu má i jejich dcerka, teprve dvouletá Julia Drussila. Vztek je mocným hráčem, který neušetří ani malé dítě.

Jeden z mužů děvčátko zvedne do výšky, aby s nim vzápětí rozzuřeně mrštil o zeď. Nárazem děvčeti roztříští hlavičku. Po jeho řádění zbude na zdi krvavá stopa. Caligulův nástupce císař Claudius nechá spiklence popravit. Posledním Chaereovým přáním je, aby exekuce byla vykonána jeho vlastním mečem.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Žena, která ovládla desetitisíce pirátů. Čínská královna moří porazila císařské loďstvo
Představte si ženu, před kterou se třásli obchodníci, kapitáni i císařští admirálové. Na počátku 19. století ovládá Čeng Š jednu z nejmocnějších pirátských konfederací v dějinách. Pod její velení spadají tisíce lodí a podle často uváděných odhadů až 70 tisíc mužů. Přesto její příběh nekončí popravou ani porážkou. Dokáže vyjednat podmínky, o jakých se většině […]
Historie
Když se ženy vydávají do školy: Vzdělání jako cesta ke svobodě
Ještě před dvěma staletími se vzdělání žen považuje spíše za zbytečný přepych než za samozřejmost. Dívky se mají naučit vést domácnost, vychovávat děti a být dobrými manželkami. Myšlenka, že by mohly studovat matematiku, právo nebo medicínu, vyvolává údiv, někdy dokonce pohoršení. Přesto se postupně objevují odvážné ženy, které chtějí pravidla změnit. První důležité kroky přicházejí […]
Historie
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
Stačí jediná srážka dvou lodí a během několika minut se z rušného kanadského přístavu stává peklo na zemi. Halifax 6. prosince 1917 zasáhne exploze tak ničivá, že její sílu překonají až atomové bomby. Na vině přitom není nepřátelský útok ani sabotáž, ale tragická kombinace lidských chyb, hořící lodi a nákladu, který by se rozhodně neměl […]
Historie
Válka o Toledo: Američané vytáhnou do boje kvůli jednomu městu
Dokáže se stát pohádat se sousedem tak urputně, že proti němu vyšle ozbrojené milice? V Americe 19. století se to skutečně stává. Ohio a Michigan se přou o kousek země s městem Toledo, zatýkají se lidé, mobilizují ozbrojenci a politici si vyměňují ostré vzkazy. Konflikt dostává název Válka o Toledo. Přestože se v něm téměř […]
historie
Hrůza v Texas City: Exploze, která nechá lodě létat
Přístav v Texas City bývá označován za srdce jednoho z nejdůležitějších světových námořních uzlů. Významnou tepnou Galvestonova zálivu je již roku 1947. Pokud bychom se za svítání 16. dubna toho roku rozhlédli kolem mol, francouzská SS Grandcamp by nás ničím nezaujala. Typická nákladní loď své doby, jakých za druhé světové války vyrobily mraky. Na délku má 133 […]
Agadir 1960: Město mrtvých plné hororových scén
Nejničivější přírodní katastrofou v dějinách Maroka bylo zemětřesení z 29. února 1960. Otřesy trvající pouhých 15 sekund prakticky srovnaly se zemí město Agadir na pobřeží Atlantského oceánu. Počet obětí je odhadován až na 15 000 osob, což představovalo přibližně jednu třetinu všech obyvatel tohoto prosperujícího přístavního města. Zničeno bylo 70–80 procent městské zástavby, a to včetně míst kritické […]
Pečeť: Nenápadný pomocník historických událostí
Pokud by se některý ze středověkých vládců nachomýtl k uzavírání smluv mezi dvěma společnostmi, asi by se pořádně divil. Stačí totiž na několik papírů naškrábat podivné klikyháky a je hotovo. Kdysi dávno by se nějakým podpisům všichni vysmáli a raději by dokumenty potřísnili voskem a přiložili na ně pečetidlo. Vyjmenovat státní symboly České republiky může dát […]
Pokladna, která měla hlídat zaměstnance. Zvonila pokaždé, když někdo sáhl na peníze
Co když největším nepřítelem majitele podniku není konkurence, ale vlastní zaměstnanec? Právě takovou otázku řeší americký hostinský James Ritty v 19. století. Vymyslí zařízení, které počítá peníze, zaznamenává každou tržbu a ještě na sebe upozorní hlasitým zvonkem. Pokladna se tak rodí nejen jako pomocník obchodníků, ale také jako mechanický hlídač lidské poctivosti. Píše se rok […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz