Domů     Hadi v číslech: Fascinující svět plazů od mikroskopických až po gigantické
Hadi v číslech: Fascinující svět plazů od mikroskopických až po gigantické
14.6.2025

Připravte se na cestu do podmanivého světa hadů, kde se setkáte s neuvěřitelnými statistikami a fakty, které vám odhalí jejich adaptace, lovecké techniky i místo v ekosystému.

Od prastarých předků po nejnověji objevené druhy, od nejmenších až po prehistorické giganty – objevte, proč jsou tito plazi tak fascinující a proč v nás budí úžas i respekt.

Hadi v číslech

3789 druhů hadů žije podle posledních sčítání na planetě Zemi. Jsou tak druhou největší skupinou plazů, hned po ještěrkách. Navíc číslo stále roste, protože jsou neustále objevovány další, nové druhy!

Nejnovější je Phalotris shawnella. Oranžovo-hnědo-červeného hada popsali vědci v květnu roku 2022 v Paraguayi.

reklama

98 až 142 milionů let – tak staří jsou podle vědců hadi. Rozptyl je poměrně velký, protože je těžké přesně určit, kdy se hadi na naší planetě objevili. Mají křehké kosti. I tak jsou mladší než ostatní druhy plazů, tj. krokodýli, ještěrky a želvy.

Asi 70 druhů hadů žije v Indickém a Tichém oceánu. I když vypadají jako jejich suchozemští příbuzní, jsou mořští hadi plně přizpůsobení vodnímu životu. Nemohou se proto pohybovat na souši.

70 % hadů klade vejce, ostatní rodí rovnou živá mláďata. Je to tak zařízeno kvůli přežití potomstva. Dělají to tak například hadi, žijící ve velmi chladných klimatických podmínkách.

O 75 %–100 % větší než jejich vlastní hlava může být kořist, kterou hadi pozřou. To je jako kdyby člověk spolknul celé prase! Hadi totiž nemohou žvýkat. Mají ale velmi flexibilní spodní čelisti, což jim umožňuje polknout ulovená zvířata. O zbytek se postarají chemikálie v jejich trávicím traktu.

6–30 jídel ročně – tolik porcí hadům postačuje na to, aby zůstali zdraví a neustále rostli. Dokonce při nedostatku potravy dokážou zpomalit svůj metabolismus o 70 %!

3789 druhů hadů žije podle posledních sčítání na planetě Zemi.
3789 druhů hadů žije podle posledních sčítání na planetě Zemi.

600–1800 kostí má hadí kostra. Závisí na druhu. Všichni hadi mají 10 kostí v lebce a čelisti, žebra a obratle se ale liší. Například 10 cm dlouhý nitkový had má v průměru 200 obratlů a pár žeber na každém z nich.

4–12krát ročně hadi svlékají kůži. Je to proto, že neustále rostou.

Až 170 let se mohou dožít hadi v zajetí. Volně žijící hadi mohou dosáhnout i 100 let věku.

Až pět hadů na metr čtvereční žije na ostrově Ilha da Queimada Grande v Brazílii. Žije tu jediný druh hada, kterému navíc hrozí vyhubení – křovinář ostrovní, jenž se nevyskytuje nikde jinde na Zemi. Jeho jed do hodiny usmrtí dospělého člověka.

Pět milionů lidí ročně uštknou podle odhadů hadi na celém světě. 100 tisíc z nich zemře a 400 tisíc lidí trvale ochrne nebo přijdou o končetiny.

Jen v subsaharské Africe každý rok zemře na následky uštknutí 30 tisíc lidí a osm tisíc lidí musí podstoupit amputaci.

100 lidí anebo 250 tisíc myší by dokázal zabít jed z jednoho uštknutí nejjedovatějším hadem světa. Je jím australský taipan menší (Inland taipan).

Rychlost 20 kilometrů za hodinu dokáže vyvinout mamba černá (Dendroaspis polylepsis). Je to sice na krátkou dobu a vzdálenost, ale i tak je tento africký had mezi svými kolegy nejrychlejší na světě.

Rekordních 9,76 metru byla délka dosud největšího hada, uloveného v přírodě. Dosáhla jí krajta mřížkovaná (Python reticulatus), zabitá v roce 1912 na ostrově Celebes.

Hadi totiž nemohou žvýkat.
Hadi totiž nemohou žvýkat.

10 centimetrů a 0,6 gramu – to jsou míry a váhy zatím nejmenšího hada světa. Žije na ostrově Barbados v Karibiku a jmenuje se Tetracheilostoma (Leptotyphlops) carlae.

227 kilogramů vážil podle odhadů nejdelší známý exemplář anakondy velké (Eunectes murinus), žijící v Jižní Americe a na Trinidadu.

Díky mohutnosti těla (v obvodu může mít až 35 centimetrů) předstihla i dlouhou krajtu mřížkovanou. 8,5metrová anakonda má tak titul nejtěžšího hada světa.

Přes jednu tunu vážil největší pravěký had, obří Titanoboa cerrejonensis. Žil před asi 60 miliony let v jihoamerické Kolumbii. Podle odhadů paleontologů měřil asi 12 až 15 metrů. Je tak největším dosud známým hadem vůbec!

50 až 70 milimetrů mohou měřit nejdelší jedové zuby. Má je zmije gabunské (Bitis gabonica). Nacházejí se vpředu na horní čelisti, jsou duté jako injekční stříkačka a v klidu směřují dozadu. Až při kousnutí, když had otevře tlamu, se zuby vztyčí do svislé polohy.

Až 170 let se mohou dožít hadi v zajetí.
Až 170 let se mohou dožít hadi v zajetí.

12 samců a jedna samice anakondy zůstávají při páření v jedné masivní kouli až měsíc.

2–3 % lidí trpí ofidiofobií, tedy strachem z hadů. Mají z nich pocity úzkosti a strachu. Vyvolá je jakýkoli pohled na hada v teráriu, na fotografii, v televizi či ve volné přírodě.

Hadi jsou neuvěřitelně rozmanitou a adaptabilní skupinou plazů, která obývá prakticky všechny kouty naší planety. Jejich fascinující biologické mechanismy, od schopnosti polknout obří kořist až po extrémní pomalost metabolismu, z nich dělají mistry přežití.

Zároveň nám připomínají, že i ty nejmenší a nejjedovatější druhy hrají klíčovou roli v ekosystému, ačkoliv pro lidi mohou představovat hrozbu.

Ať už je obdivujeme pro jejich jedinečné vlastnosti, nebo z nich máme strach, svět hadů je nepopiratelně plný čísel, která vyprávějí příběhy o milionech let evoluce a o neustálém zázraku přírody.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Věda a technika
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
Věda a technika
A přece se točí! Příběh zemské rotace
Proč Slunce ani hvězdy nezůstávají na jednom místě, ale cestují po obloze? Ona zvláštnost nedá spát lidem už od starověku, ovšem najdou pro to vysvětlení.: „Obloha se točí kolem Země!“ Dává to smysl. Anebo ne? Jako jeden z prvních kroutí hlavou Hérakleidés z Pontu (asi 387–312 př. n. l). „Netočí se nebesa, ale Země se […]
Věda a technika
Plovoucí elektrárny: Pevnině dojde šťáva, pomoc připluje po moři
Řešení energetické krize na Kubě opět ukázalo na jedno originální technické řešení, které představují plovoucí elektrárny.  Největším provozovatelem specializované flotily plovoucích elektráren je nyní společnost Karpowership, dceřiná společnost tureckého holdingu Karadeniz Holding. Turecké plovoucí elektrárny v kubánských přístavech měly společných několik rysů. Vznikly přestavbou starších nákladních lodí a jsou palivově flexibilní. Co to znamená? Mohou […]
věda a technika
Gran Canaria 1936: Tajný let odstartoval občanskou válku
Počátek krvavé španělské občanské války zahájila událost jako vystřižená ze špionážních filmů. Na letišti na Kanárských ostrovech se připravoval ke startu britský dvouplošník De Havilland Dragon Rapide. Na jeho palubě je na první pohled bezstarostná skupina turistů. Nebýt tohoto letu, možná by se dějiny Španělska ubíraly jiným směrem. Proč? V roce 1936 působil budoucí španělský diktátor […]
Proč si pamatujeme trapné okamžiky celé roky?
Stačí jediná nešťastná věta pronesená před plnou místností a člověk se při vzpomínce na ni červená ještě po deseti letech. Zato co měl včera k obědu nebo kam položil klíče, to si často nedokáže vybavit už po několika hodinách. Lidská paměť totiž nefunguje jako kamera. Mnohem víc než na běžných událostech záleží na tom, jaké […]
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Proč se nám chce spát po vydatném obědě? Za ospalostí není jen plný žaludek
Zná to téměř každý. Dojíme poslední sousto, opřeme se o židli a najednou máme pocit, že bychom nejraději zavřeli oči a na chvíli zmizeli ze světa. Odpolední ospalost přitom není pouhým důsledkem přejedení. Svou roli hrají biologické hodiny, hormony, složení jídla i signály, které si mezi sebou posílají střeva a mozek. Proč nás po obědě […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz