„V krátkých bílých kalhotách vypadá úchvatně,“ pomyslí si Akihito. Ona obdivuje jeho údery. Neodradí ji ani skutečnost, že jde o syna z japonské císařské rodiny.

Rodí se láska, která mnohonásobně překoná tři sety tenisového utkání a kde jde o dokonalé souznění. Udělit jeden druhému kanára je u těch dvou prostě nemyslitelné.

Neocenitelnou oporu Akihitovi (⁎1933) poskytne jeho žena, císařovna Mičiko (⁎1934), rodným jménem Šóda. Dvojice se potkává v roce 1957 na kurtu, protože Akihito i Mičiko tento sport milují.

„Romance z tenisového kurtu,“ píše se o jejich lásce v tisku a oni novinovým článkům nezůstávají nic dlužni. Princ si obhájí svůj vztah s neurozenou dívkou a Mičiko ví, do čeho jde.

Úloha manželky korunního prince a budoucí císařovny jistě nebude nic lehkého, přesto se takového závazku zhostí. Stává se první ženou nešlechtického původu, která se do císařské rodiny přivdá.

Kromě chybějící modré krve přináší revoluci i v náboženství, patří k menšině japonských katolíků. Navíc je vzdělaná, strávila léta v Oxfordu a na Harvardu a úspěšně obhájila bakalářský titul z anglické literatury. To je u žen v Japonsku tehdy něco neobvyklého.

Berou se 10. dubna 1959. Už na svatbě se ocitne pod drobnohledem. Má róbu evropského střihu a kratší rukavice, než je zvykem. Tradicionalistům to vadí…

Dávají lidem útěchu

Mičiko se stává symbolem emancipace, přitom ale věrně stojí po boku svého muže. Uvažuje ale také jako moderní žena. Prosadí si s společně s manželem, že svoje tři děti budou vychovávat sami.

Do té doby je zvykem, že ve třech letech jsou císařští potomci odděleni od rodičů a starají se o ně chůvy. Mladý pár si na dobu, kdy usedne na trůn ještě počká.

Stane se tak až v roce 1989. Jeho otec Hirohito (1901‒1989) prolomil hranici, podle které japonský císař stojí na úrovni boha, Akihito se se svojí ženou Mičiko přibližuje obyčejným lidem. Dávají proto najevo soucit a účast.

Když dojde v roce 2011 k zemětřesení, které následně způsobí havárii jaderné elektrárny Fukušima, císařský pár neváhá a vydává se do postižené oblasti. Hovoří s oběťmi a snaží se jim dát útěchu a novou naději.

„Věřím, že si lidé budou pomáhat, aby společně překonali těžké chvíle,“ říká císař v televizním projevu. Akihito a Mičiko jsou tím naprosto výjimeční. Do té doby nebylo zvykem, aby vládce jezdil na místa tragédií.

Společně uctí padlé

Smíření se s minulostí, která se týká událostí 2. světové války, kdy se Japonsko stalo součástí Osy, bylo až donedávna tématem, o kterém se moc nemluví. I tohle tabu císařští manželé úspěšně prolomí.

V období let 1994-1995, tedy když se blíží 50. výročí od konce války, se zastaví v místech někdejších krvavých událostí. Navštíví Okinawu, Iwodžimu, Hirošimu, Nagasaki. Vzdávají zde hold padlým a modlí se za klid pro jejich duše.

O deset později, v souvislosti s 60. výročím si k projevu úcty obětem vyberou pro změnu ostrov Saipan a chladným je nenechá ani 70. výročí uzavření míru, které je zastihne na návštěvě ostrova Pelelia v Tichomoří, místa významné bitvy mezi Japonci a Američany.

Sbírají přesličky

„Cisař cestovatel,“ taková přezdívka by Akihitovi jistě slušela. Minimálně dvakrát se během svojí vlády podívá do všech 47 japonských prefektur a navštíví 36 cizích zemí. Pro porovnání – jeho otec vyrazil do ciziny pouze dvakrát.

Mičiko ho samozřejmě na cestách doprovází. Společně symbolizují jednotu Japonska a mír, protože v jejich éře (skončila abdikací v roce 2019 – pozn. red.) Japonsko nevedlo žádnou válku. Kromě toho se přibližují obyčejným lidem.

Do světa pustí třeba dokument o svém všedním životě, kde celé Japonsko vidí, jak sbírají přesličky – oblíbené byliny v kuchyni. Všeobecně se ví i to, že se císař zajímá o ochranu přírody a píše dokonce vědecké články o rybách.

Císařovna se zase netají tím, že miluje dětskou literaturu (včetně pohádek Karla Čapka – pozn. red.) a sama výborně hraje na klavír. Ještě jako osmdesátníci si oba rádi zahrají tenis, při kterém se kdysi seznámili.

Ženská otázka ve hře

Po Akihitovi a Mičiko nastupuje na trůn jeho syn Naruhito (⁎1960) se svojí manželkou Masako (⁎1963). Oba se pyšní nejvyšším možným dosaženým vzděláním.

Zatímco Naruhito vystudoval v Oxfordu, jeho choť úspěšně dokončila Harvardovu univerzitu a ještě před sňatkem se stala úspěšnou diplomatkou. I oni tvoří velmi silnou dvojici.

Naruhito svoji ženu například chránil před bulvárem v době, kdy trpěla úzkostmi kvůli silnému tlaku, že ještě neporodila následníka trůnu. Jejich inaugurací začíná období zvané Reiwa, v překladu Krásná harmonie.

Od dvojice se čeká, že císařská rodina bude ještě blíž obyčejným lidem. Zároveň se dostává do hry i otázka ženského následnictví, protože pár má jedinou dceru, princezna Aiko (⁎2001).