Většina z nás si nedokáže představit život bez neustálého kontaktu s lidmi, přesto existují povolání, která vyžadují absolutní samotu, často v extrémních podmínkách.
Připravte se na mrazivé příběhy z antarktických stanic, drsného Yellowstonu a odlehlých základen, kde se lidská odolnost testuje na samou hranici. Jak vypadá svět, když jste v něm úplně sami?
Kuriózní povolání
Jen pro vlky samotáře: Jaké jsou nejosamělejší práce na světě?
Máte rádi samotu? Možná právě vám by se líbila některá z prací, které platí za nejosamělejší zaměstnání na světě. Vyvolává to ve vás romantické představy?
Tak se připravte na místa daleko od civilizace, často v kruté zimě nebo ve stísněném prostoru.
Navzdory tomu, že má naše Země osm miliard obyvatel a stále více trendy jsou otevřené kanceláře, kde člověk nemá žádné soukromí, najdou se zaměstnání, při kterých člověk tráví dlouhý čas jen sám se sebou a široko daleko kromě něj není jediná lidská bytost.
Jsou to profese, které nemůže vykonávat jen tak někdo. A tím nejsou míněny jen odborné dovednosti. Člověk musí být i psychicky odolný, aby dokázal vydržet často dlouhé měsíce v izolovaném prostředí. Pojďme si představit nejosamělejší práce na světě.

Člen posádky na polární stanici Concordia
Jako na jiné planetě
Jedním z nejvíce izolovaných a nehostinných míst na světě je antarktická polární stanice Concordia, nacházející se 600 kilometrů daleko od nejbližšího místa, kde žijí lidé.
Stanice byla postavena na Antarktické náhorní plošině ve výšce přes 3200 metrů nad mořem a prvního přezimování se tu účastnilo 13 výzkumníků v roce 2005. Zima je tu krutá – teploty klesají až k minus 85 stupňům, čtyři měsíce je naprostá tma, k tomu je velké sucho a téměř žádné srážky.
V nejbližších desítkách kilometrů kolem stanice Concordia tak není možné potkat jakékoliv zvíře či rostlinu – stanici Concordia se proto přezdívá Bílý Mars.
V zimě musí být posádka plně soběstačná, neexistuje žádný způsob, jak sem doručit zásoby. Všechny potraviny jsou proto konzervované či sušené.
Sezonní správce v Yellowstone
Když chodí grizzly na návštěvu
Jednou z nejosamělejších prací na světě bývalo ještě donedávna místo sezonního správce v americkém Yellowstonském národním parku.
Až v posledních letech umožnily moderní technologie dopravu do parku turistům i v zimních měsících, kdy tu každoročně napadnou až čtyři metry sněhu.
Během tříměsíční zimní sezony správce trávil dny odklízením sněhu ze střech asi sta budov, aby se pod jeho tíhou nezřítily. K nejbližšímu sousedovi to měl přitom dvě hodiny jízdy na sněžném skútru.
Poté, co správci jednoho večera medvěd grizzly rozbil okno a nakoukl do jeho chaty, nechal na okna raději nainstalovat železné mříže.
Volný čas mohl správce trávit na běžkách a focením zimní krajiny – i když se mohlo stát, že se opět setká se svým přítelem medvědem.

Správce vesmírné základny Pituffik
Zábava v ledovém sevření
Velmi opuštěnou prací je také obsluha vesmírné základny USA Pituffik (dříve Thule), která se nachází na severozápadním pobřeží Grónska, 1210 kilometrů severně od polárního kruhu.
Nejbližší inuitská vesnice Qaanaaq se nachází 97 kilometrů daleko. Ve srovnání s polární stanicí Concordia je Pituffik vlastně plná atrakcí. Ve skutečnosti je to ale chladné a neuvěřitelně vzdálené místo.
Zatímco Concordia pojme jen 16 lidí, základna Pituffik může poskytnout domov stovkám pracovníků. Je to tedy spíš takové malé izolované město, ve kterém lze najít třeba bowlingové centrum, restauraci, bazén nebo malé kino.
Mimo základnu však nic neexistuje, jen led. Každý rok v létě je jen krátké období, kdy se led dostatečně ztenčí, aby mohl ledoborec prorazit cestu nákladním lodím, které do základny přivezou zásoby paliva a jídla.
Víte, že… antarktická polární stanice Concordia stojí na odlehlém místě s natolik extrémními podmínkami, že ji Evropská kosmická agentura využívá jako model pro život na jiné planetě.
Profese v extrémních podmínkách na okraji civilizace nejsou pro každého. Vyžadují nejen specifické dovednosti, ale především nezlomnou psychickou odolnost a schopnost vyrovnat se s naprostou izolací.
Od polárních stanic, které simulují život na jiné planetě, po divokou krásu Yellowstone, tyto práce nám připomínají, jak rozmanité formy může mít lidská práce a jak fascinující je schopnost člověka přežít a fungovat v těch nejnáročnějších prostředích na Zemi.
Jsou to příběhy o osamělosti, odvaze a neuvěřitelných výzvách, které inspirují a nutí nás zamyslet se nad hranicemi lidské vytrvalosti.