Domů     Apendix, žlučník a ledviny: Zbytečné, nebo nenahraditelné?
Apendix, žlučník a ledviny: Zbytečné, nebo nenahraditelné?
10.5.2025

Apendix, žlučník, ledviny – tyto orgány hrají v těle důležitou roli, ale přežít bez nich je možné. Od „zbytečného“ apendixu po životně důležité ledviny, moderní medicína a přirozené mechanismy těla umožňují život i po jejich ztrátě. Přečtěte si, jak tělo zvládá absence těchto orgánů.

Apendix: K čemu je dobrý?

Jde o červovitý přívěsek na konci slepého výběžku tlustého střeva za místem, kde se tlusté střevo napojuje na tenké. Dřív se myslelo, že jde o zbytečný orgán, který zakrněl a k ničemu ho nepotřebujeme.

Nedávno se ale přišlo na to, že ho obývají přátelské střevní bakterie, důležité pro trávení. Pokud ze zbytku střeva tyto bakterie z nějakého důvodu vymizí, z apendixu se mohou zase rozšířit.

Protože je ale apendix „slepou uličkou“, pak když se do něj dostane trávený obsah ze střev, může se ucpat a zanítit. Tak vzniká známý zánět slepého střeva, který začíná nevolností a bolestí břicha a často končí na operačním sále.

reklama

Při zánětu se apendix běžně odstraňuje, a když ho lidé nemají, nijak nevnímají, že by jim chyběl.

Žlučník je vakovitý orgán pod játry, kde je uložená žluč.
Žlučník je vakovitý orgán pod játry, kde je uložená žluč.

Žlučník: Sbohem, tuku

Tento vakovitý hruškovitý orgán máme pod játry, v horní pravé části břicha. Je v něm uložená žluč. Tu neustále vytváří játra a štěpí se díky ní tuky. Když trávicí ústrojí tuky zaznamená, uvolní se hormon, díky kterému se žlučník stáhne a žluč vypustí.

Pokud je v ní ale příliš mnoho cholesterolu (ten je v normálním množství potřeba), mohou se vytvořit žlučové kameny. Jsou to pevné útvary, které vznikají srážením různých složek žluči kolem malého jadérka. Někdy nemusí člověku vadit, jindy ale působí nevolnost.

V horším případě ucpou vývod žlučníku a způsobí zánět. Pokud pacienta zlobí kameny, žlučník se i s nimi vyoperuje. V takovém případě potom člověk nesmí jíst tučná jídla.

Smutné prvenství drží Indka Minati Modal. Lékaři ve městě Kalkata jí v roce 2015 vyoperovali 12 tisíc žlučníkových kamenů.

Ledviny: Jde to i bez nich

Ledviny máme dvě – jsou uložené v břišní dutině po stranách páteře. Tento orgán filtruje a čistí krev. Zadržuje přitom bílkoviny a živiny, které potřebujeme, a zbavuje se látek, které v těle zůstat nemají. Ty potom odtečou s močí.

O ledvinu člověk může přijít kvůli dědičnému onemocnění, nádoru, zranění, v důsledku infekce nebo při poškození alkoholem nebo drogami. V takových případech někdy lékaři ledvinu (nebo obě) odoperují. Ledvinu lze i darovat.

S jednou ledvinou se dá normálně žít, zastane všechnu funkci sama – jsou i lidé, kteří se tak narodí. (Jedna ledvina nicméně bývá větší, a tak může být náchylná ke zranění při některých sportech.)

Ledviny filtrují krev a odvádějí odpadní látky močí.
Ledviny filtrují krev a odvádějí odpadní látky močí.

Horší to je, pokud člověk přijde o obě. To je pak potřeba funkci ledvin nahradit dialýzou – krev se čistí speciálním přístrojem. V některých případech je také možné pacientovi transplantovat ledvinu od dárce.

Apendix, žlučník a ledviny – každý z těchto orgánů má svou roli, ale tělo se bez nich dokáže obejít díky přirozeným mechanismům nebo lékařským zákrokům.

Odstraňování apendixu při zánětu nebo žlučníku kvůli kamenům je běžné, a i život s jednou ledvinou je plnohodnotný. Tyto případy ukazují, jak je lidský organismus přizpůsobivý a jak medicína pomáhá překonávat zdánlivě nepřekonatelné překážky.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Věda a technika
Proč se nám chce spát po vydatném obědě? Za ospalostí není jen plný žaludek
Zná to téměř každý. Dojíme poslední sousto, opřeme se o židli a najednou máme pocit, že bychom nejraději zavřeli oči a na chvíli zmizeli ze světa. Odpolední ospalost přitom není pouhým důsledkem přejedení. Svou roli hrají biologické hodiny, hormony, složení jídla i signály, které si mezi sebou posílají střeva a mozek. Proč nás po obědě […]
Věda a technika
Pro lásku k moři: Co dalo lidem svobodu pod vodní hladinou?
Ještě v prvních desetiletích 20. století bylo potápění spojeno s těžkou objemnou výstrojí.  Neforemné skafandry s přilbami byly závislé na dodávce vzduchu z hladiny. Pak však přišel zlom, který cestu do světa pod vodní hladinou zpřístupnil i pro laiky. Ba co víc, poskytl jim netušenou svobodu! V době druhé světové války se ve Francii zrodil […]
Věda a technika
Ferrari: červená nádhera
Když se narodí, cesty patří povozům s koňmi. Nikdo nečeká, že by se mělo něco změnit. Pak se tu a tam objeví automobil. Jeden, dva… a vůně motoru je omámí. Najednou chtějí také v ruce držet volant, závodit, osedlat si tu neskutečnou sílu. Ti nejšikovnější se navždy zapíší do dějin. Rachot motorů na závodním okruhu je ohlušující. […]
historie
Výbuch v dole Courrières: Pekelné dny pod povrchem
Je 06:30 ráno a na kalendářích bychom našli sobotu 10. března 1906. Krajinou otřese exploze. Skla v oknech se sypou na zem. To je ale jen maličkost. Hluboko pod povrchem severofrancouzského dolu Courrières právě začíná boj o život těch, kteří měli to štěstí v neštěstí a výbuch přežili. Co ho způsobilo? To není dodnes jasné. Možná vzplanul […]
Božský vítr: Zachránil kdysi nejen Japonsko, ale i dalmatské město Korčula
S galérami si vichr pohrává jako s dřevěnými třískami. Vesla se lámou a muži na palubách lodí propadají zoufalství. Ještě před několika okamžiky to byla hrdá válečná flotila. Posádky čekaly boj a krev. Zdá se však, že město nevěřících zachránila síla mimo tento svět! Píše se rok 1571. Dalmatské město Korčula uchránil před vpádem osmanských vojsk ničivý […]
Ikonické kleště průvodčích. Děrovačka jízdenek a kód, který nikdo nečte
Obyčejná jízdenka, kovové kleště a cvaknutí, které kdysi patřilo k cestování stejně jako rachot kol. Jenže dírka v papírku není jen památkou na průvodčího s brašnou. Může prozradit, kdo ji udělal, jaký lístek cestující drží v ruce a někdy i to, jak důmyslně se dopravci brání podvodníkům. Dopravní historie se zkrátka občas vejde do otvoru […]
Španělská invaze do Anglie: Nepřemožitelná Armada? Cha!
Na anglický trůn usedá 17. listopadu 1558 protestantská Alžběta I. (1533–1603). Španělský král Filip II. (1527–1598) to nemůže snést. Ještě před chvílí byl přeci anglickým spoluvládcem své ženy Marie I. Tudorovny (1516–1558) a země musela být nekompromisně katolická! Filip má ze zámořských kolonií až desetkrát vyšší příjmy, než Alžběta, a tak se rozhodne vrátit ostrovní […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz