České vynálezy nejsou jen minulostí – kontaktní čočky, semtex, polarograf či umělé cévy zachraňují životy a posouvají vědu dopředu i dnes.

Od Wichterleho stavebnice Merkur po Nobelovu cenu Jaroslava Heyrovského – objevte moderní české nápady, které formují svět.

Místo brýlí kontaktní čočky

Také za vynálezem kontaktních čoček stojí Otto Wichterle. V roce 1954 se mu spolu s Drahoslavem Límem (1925–2003) podařilo vynalézt polymer zvaný HEMA, který se stal základním materiálem pro zhotovení měkkých kontaktních čoček.

Představili jej až v roce 1959. Problém byl v příliš silném a nekomfortním okraji čoček. Kvůli malým výtěžkům byl vývoj čoček pozastaven, ale Wichterle se nevzdal.

Na dnes již legendární aparatuře ze stavebnice Merkur provedl koncem roku 1961 metodu odstředivého lití, kterou si později nechal patentovat. Jejím prostřednictvím zhotovené kontaktní čočky měly ideální tvar i snášenlivost.

Protitankový ježek

Ve vojenských muzeích, stejně jako u památníků podél železné opony, případně na fotografiích z válečných oblastí druhé světové války lze spatřit zvláštní ježaté útvary, svařené nebo snýtované z těžkých železných traverz.

Jde o protitankové zátarasy zvané rozsocháč, mnohem častěji ale označované jako ježek.

Za druhé světové války je armády na všech frontách znaly pod názvem český ježek neboli czech hedgehog, protože se jednalo o vynález majora Československé armády Františka Kašíka (1888–1969).

Zajímavost

Kostkový cukr je českým vynálezem, poprvé jej začali vyrábět v Dačicích v roce 1841.

Remoska, přenosná elektrická trouba

Ta nyní zažívá svoji renesanci, od roku 2003 je vyvážena do Velké Británie a postupně i dalších zemí, až 50 % výroby jde na export.

Zasloužila se o to „paní Remoska“, Milena Grenfell-Bainesová, která žije v Británii od roku 1939. Odjela tam dětským transportem, který z Prahy vypravil sir Nicolas Winton (190–2015).

Autorem remosky, malé elektrické přenosné trouby s ohřevem shora, je Oldřich Homuta. Vytvořil ji v 50. letech 20. století. Jeho dílna byla následně znárodněna podnikem REMOS.

Semtex, nejznámější trhavina

Víceúčelová plastická trhavina semtex byla vyvinuta v 50. letech 20. století Stanislavem Breberou (1925–2012) a Radimem Fukátkem (1929–2022). Používá se při demolicích a pro vojenské účely.

Od roku 1991 se značkuje, takže její obtížná identifikace oproti ostatním trhavinám, kvůli které si semtex získal popularitu mezi teroristy, dnes již neplatí.

Původně se v armádě vyráběl pod označením B1, své světoznámé jméno semtex nese tato trhavina od roku 1964.

Polarograf k analýze chemických prvků

Polarografie představuje neinvazivní metodu, prostřednictvím které se dá analyzovat chemické složení látek. Objevil a propracoval ji v roce 1922 Jaroslav Heyrovský (1890–1967).

O dva roky později, v roce 1924, sestrojil spolu se svým žákem, Japoncem Masuzem Shikatou (1895–1964) polarograf k provádění analýzy vzorků. V roce 1959 dostal Jaroslav Heyrovský za svůj objev Nobelovu cenu za chemii. Je dosud jediným český přírodovědcem, ověnčeným touto významnou poctou.

Kontaktní čočky, semtex, polarograf – moderní české vynálezy ukazují, jak věda a odhodlání mohou měnit svět. Od Wichterleho domácích pokusů po Heyrovského Nobelovu cenu, tyto inovace nejen usnadnily život, ale také posunuly hranice vědeckého poznání. Český duch vynalézavosti zůstává inspirací pro budoucí generace.