Baví vás zeměpis? Píchnete prstem do globusu a představujete si, jaké by to bylo ocitnout se najednou v neznámých krajích? Příběh vzniku nejstaršího dochovaného globusu můžeme označit za stejně dobrodružný, navíc v něm má prsty muž s českými kořeny.

Vydejte se s námi proti proudu času navštívit tvůrce prvního globu. Ocitáme se v roce 1492. Připomíná vám ten letopočet něco?

Ano, toho roku janovský mořeplavec Kryštof Kolumbus (1451–1506) objevil nový kontinent, který dostal jméno Amerika.  Ve stejné době německý kartograf Martin Behaim (1459–1507), který žije v portugalském Lisabonu, pracuje na první kulovíté mapě celého světa – globusu.

Dřevěnou kulatou konstrukci postupně pokrývá lepenka, na níž je vrstva sádry a nalepená mapa. Pokud vám zní jeho jméno trochu povědomě jako Behem nebo Bohemia, tedy Čechy, je to trefa do černého. Martinovi předkové opravdu pocházeli z Čech.

Nejspíše z dnešního Českokrumlovska (některé prameny se ale zmiňují o Plzeňsku). Přibližně v 1. polovině 10. století se ale přestěhovali za prací do Norimberka. Němci jim ale jejich původ připomněli zmíněným přízviskem.

Martin po otci převzal prosperující obchod se suknem, ale nakonec ho osud roku 1480 zavál do portugalského Lisabonu.

Nadšený cestovatel a kreslíř map

V portugalské metropoli, která je tehdy námořní velmocí, se cítí jako ryba ve vodě. Už dávno se nadchl pro krásu tvorby map a tady se nemluví o ničem jiném. Brzy se na královském dvoře seznamuje s Kolumbem.

Postupně se z bohatého norimberského obchodníka se suknem stává nadšený cestovatel a kreslíř map.

O tom, že ve svém oboru není žádným amatérem svědčí nabídka portugalského krále Jana II. (1455–1495), aby se stal členem královské společnosti, která řídí námořní plavby směřující za novými objevy.

Podle současného autora Libora Vykoupila: „Co předtím neuměl, to se mladý učenec velmi rychle a lehce naučil a brzy patřil ve společnosti zasloužilých kapitánů, geodetů a kartografů k nejlepším,“ V roce 1485 se s lodí kapitána Dioga Caa (asi 1440–asi 1486) vydá na námořní výpravu kolem afrických břehů a během ní zhotoví hvězdnou mapu jižní oblohy.

V Portugalsku ale po návratu nezůstane. Tentokrát se vypraví na ostrov Faial na Azorech (v Atlantském oceánu, dnes součást Portugalska), kde nějaké čas pobývá, než se vrátí do Norimberka.

Kde se nachází Austrálie?

V rodném městě ho považují za kartografickou celebritu, proto mu na stole přistane objednávka k tvorbě kulovité mapy, která by znázornila všechny soudobé zeměpisné objevy.

Martin ji dostane od člena norimberské městské rady Georga Holzschuhera (†1526) milovníka zeměpisu. Svoje dílko nazve „Erdapfel“, v překladu zemské jablko nebo také brambor.

Originál globusu o průměru 541 milimetrů se dnes nachází v Norimberku, dobové kopie v Paříži a Washingtonu. Celkem úspěšně zachycuje tři tehdy známé kontinenty (Evropu, Asii a Afriku) a kromě nich také spoustu hypotetických ostrůvků.

Mnoho částí zeměkoule je tehdy totiž ještě zcela neprobádaných. Určitě si položíš zvídavou otázku: A co Amerika a Austrálie? Na objev Austrálie si musíme počkat až do roku 1606.

Králi se s mapou nezavděčí

Ameriku ale Behaimův přítel Kolumbus objeví téhož roku, kdy spatří světlo světa Martinův slavný globus. Je tedy logické, že na globusu ještě zachycena není. Kolumbus je navíc až do své smrti přesvědčen, že doplul do Indie.

Když se ale Behaim vypraví znovu do Portugalska, zmíněný nedostatek napraví.

Pro portugalského krále Manuela (1469–1521) nakreslí mapu světa a údajně na ní zachytí i Kolumbovy objevy, Kormě toho naznačí také průliv mezi Atlantským a Tichým oceánem u pobřeží Jižní Ameriky.

Přitom mořeplavec Fernão de Magalhães (1480–1521) jím proplul až v roce 1520. Nicméně králi se stejně nezavděčí a skončí jako mnoho slavných učenců v bídě a zapomenutý.