Další zajímavou dámou na královském dvoře byla Gabrielle d´Estrées (1573–1599). Ta totiž dokázala téměř nemožné.
Zatímco dříve se na královské milenky pohlíželo, až na čestné výjimky, s despektem, z Gabrielly se stala oficiální panovníkova přítelkyně.
To už ale hovoříme o francouzském králi Jindřichovi IV. (1553–1610), jehož první manželkou byla Markéta z Valois (1553–1615). Jenže tento sňatek se skutečně nepovedl. Jindřich měl pro manželku jen slova pohrdání a ona ho naoplátku několikrát podvedla.
Mohla zasedat v královské radě
Není divu, že král hledal štěstí v jiné náruči. Zakoukal se právě do Gabrielle, a když mu v roce 1594 porodila syna, byl blahem bez sebe. Donutil pařížský parlament, aby ji uznal jako oficiální královsou milenku a matku jeho dětí.
Vedle oficiální královny-manželky a královských dětí s nárokem na trůn, tu tak nyní stála také metresa, těšící se zvláštní úctě, a její děti, které dostávaly vysoké šlechtické tituly a mohly se veřejně chlubit tím, že jim v žilách koluje královská krev.
Pozice oficiální metresy se mezi francouzskými králi velmi rychle uchytila a většina z Jindřichových následovníků ho s nadšením následovala. I Gabrielle se s chutí míchala do státnických záležitostí, a dokonce získala právo zasedat v královské radě.
Poslal jí zásnubní prsten
Gabrielle měla téměř nadosah splnění svého nejtajnějšího přání. Král totiž požádal papeže o anulování svého manželství a své milence poslal zásnubní prsten. Jenže těhotná Gabrielle onemocněla a zemřela jen krátce po porodu mrtvého synka.
Stalo se tak pouhý jeden den před plánovaným sňatkem. Král byl tehdy tak zoufalý, že oblékl smuteční šat a svou milenku nechal pohřbít s poctami, které předtím náležely pouze královnám.
